Článek
Začátky nejmladšího českého národního parku byly zajímavé. Na úplném startu se o něj starali jen dva lidé – ředitel správy parku Zdeněk Patzelt a první zaměstnanec, kterým byla ekonomka.
„Úřadovali v zapůjčené místnosti na radnici v Krásné Lípě,“ popsal Novinkám mluvčí Správy národního parku Tomáš Salov. „Organizace starající se o národní park se musela teprve vybudovat. Je to zásluha především prvního ředitele. Zdeněk Patzelt musel celou strukturu vytvořit a postavit na nohy. To se v prvních pěti letech podařilo,“ líčí Salov, jenž se stal součástí správy národního parku v roce 2008.
Mezi jeho současnými kolegy jsou podle něj i ti, kteří pro České Švýcarsko pracují od roku 2000. Patří mezi ně například vedoucí odboru veřejných vztahů Richard Nágl, který v roce 2000 začal pro České Švýcarsko pracovat ještě jako civilkář, o rok později se stal kmenovým zaměstnancem. „Mezi strážci přírody jsou pamětníci začátků dva, přičemž jeden z nich by už dávno mohl být v důchodu, ale s ohledem na jeho zkušenosti s ním dál spolupracujeme. A možná by jeden nebo dva pamětníci mohli být i na lesní správě,“ přemítá Tomáš Salov.
České Švýcarsko dva roky po požáru na záběrech ze země i z dronu: Rodí se nejmladší přirozený les v Česku
Spory o hranice a velikost
O vzniku národního parku na severu Čech se začalo mluvit od chvíle, kdy v roce 1990 vyhlásili Němci národní park Saské Švýcarsko. Čeští vládní představitelé tehdy dokonce svým saským protějškům přislíbili, že národní park na Děčínsku vznikne do konce roku 1992. Spory o hranice a velikost ale natáhly přípravu národního parku na téměř celé desetiletí.
Dohadování o tom, zda má být park vyhlášen v takzvané malé, nebo velké variantě, nakonec uťala kompromisní střední varianta. K 1. lednu 2000 tak vznikl národní park o rozloze zhruba 7 600 hektarů.
Tým lidí starajících se o národní park se pak rychle rozrůstal. V roce 2008 měla správa parku už přes čtyřicet zaměstnanců. A milníkem se stal rok 2017, kdy se na základě novely zákona o ochraně přírody sloučila správa parku se Správou CHKO Labské pískovce. Dnes má tak Správa národního parku České Švýcarsko 55 zaměstnanců.
Nová vyhlídka i publikace
Jak České Švýcarsko čtvrtstoletí existence oslaví? V průběhu nového roku si bude jubileum připomínat společně s německými partnery ze Saského Švýcarska, které slaví 35. výročí svého vzniku. „Máme společné česko-německé logo. Akce připomínající naše jubilea poběží pod touto společnou značkou,“ vysvětluje Tomáš Salov.
České Švýcarsko na snímku Václava Sojky
Nejzajímavější akcí na české straně by mělo být otevření vyhlídkové plošiny na cestě k Pravčické bráně. Turistům by měla začít sloužit se začátkem turistické sezony, tedy zhruba od období kolem Velikonoc. „Je to plošina na Mlýnské cestě, na spojnici z Mezné ke Třem pramenům a dál k Pravčické bráně. Plošinu se už letos podařilo stavebně-technicky dokončit, takže ji budeme moci na jaře otevřít,“ přislíbil mluvčí správy národního parku.
Ta se podle něj také chystá vydat reprezentativní fotografickou publikaci, jejímž autorem bude dvorní fotograf Českého Švýcarska Václav Sojka. V druhé polovině nového roku by se také měla uskutečnit odborná konference o vývoji Českého i Saského Švýcarska. Hostit ji bude zámek v Děčíně.
Dramatická proměna v Českém Švýcarsku
Odborníci se shodují, že příroda v národním parku České Švýcarsko prošla zejména v posledních deseti letech (bez ohledu na zničující požár z července 2022) zásadní proměnou. Stojí za tím několik faktorů, jejich společným jmenovatelem mají být dopady změny klimatu. Tempo těchto změn je podle odborníků mnohem rychlejší, než se očekávalo.
„Když národní parky Saské i České Švýcarsko vznikaly, tak v té době byly klimatické prognózy optimističtější, dnes vidíme, že se naplnily spíše pesimističtější scénáře. Všechny prvky, které byly v našem přírodním prostoru založené člověkem, tak dnes už jsou minulostí. Platí to zejména pro ty části, kde lidé v dávnější minulosti založili smrkové monokultury,“ říká mluvčí Správy národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
V prvních 15 letech existence národního parku se v těchto lokalitách se smrkovými monokulturami běžně zasahovalo. „Pořád jsme tam posílali harvestory, pořád jsme se tam snažili podobu lesů ovlivňovat. S velkou krajinnou změnou, která nastala, se to ukázalo jako bezpředmětné nebo nefunkční. Dnes je to prostor, na kterém se ve velké míře snažíme do přírodních procesů nezasahovat. Díky tomu můžeme pozorovat iniciační stadia obnovy území pod taktovkou přírody. Vidíme také, že na plochách, kde nedošlo k masivním lesnickým zásahům, postupuje obnova mnohem rychleji než tam, kde jsme museli z praktických důvodů něco dělat,“ míní Tomáš Salov.
Schindlerova pletárna v Krásné Lípě funguje už 170 let. Obléká i švýcarské pošťáky
Přeshraniční projekt bude zkoumat populace jelenů v Českém a Saském Švýcarsku. Zaměří se i na vlky
