České podzemí ukrývá strašidelný labyrint, kostnici i permoníky

Lázeňské město Karlovy Vary se může pochlubit hned dvěma podzemními prostory, které jsou otevřeny pro veřejnost. „Projít se můžete buď pod kolonádou v tzv. starém suterénu Vřídelní kolonády, nebo v podzemí kostela sv. Máří Magdaleny. Oba vchody jsou u největšího pramene Vřídlo, který tryská do výše až čtrnácti metrů,“ říká Milan Trnka, ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád v Karlových Varech.

Procházka začíná na železném chodníku okolo divokých termominerálních vývěrů pod kolonádou. Jako návštěvník projdete asi sto padesát metrů dlouhou chodbou kolem divokých vývěrů, které vytvářejí nádherný barevný povrch stěn, seznámíte se třeba se sbírkou vřídlovců nebo s technikou pokameňování.

„Je to přes sto let stará technika. V praxi to spočívá v tom, že vlastně na jakýkoli předmět necháte působit vodu z vývěrů. Vyrábíme hlavně karlovarskou růži.“

Prohlídka pokračuje v řečišti Teplé nebo ukázkou potrubí z počátku 20. století, které se postupně zaneslo minerály z vody.

„Krypta kostela sv. Máří Magdaleny bývala dříve márnicí, ale občané města si stěžovali, že jim pod okny často jezdí náklady s umrlci, tak byla zrušena. Dnes je tu k vidění hlavně část staré kostnice,“ říká děkan kostela Miroslav Chlupsa.

Labyrint plzeňského podzemí je spletitý a leckdo by tady mohl klidně zmizet. Ze sítě chodeb odbočují desítky dalších, uzavřených, do stran, ale i dolů pod zem.

Každý pivovarnický dům měl své sklepení, do kterého se z domu vcházelo. Takových domů byly ve městě desítky a časem se složitý systém sklepních podzemních chodeb propojil.

„Sklepní labyrint sloužil ve válce ke komunikaci mezi obránci a k přesunu vojsk, také jako sklad potravin nebo úkryt. V době míru zde bylo mnoho pivních sklípků, kde se lidé scházeli a pili pivo, podobně jako se pije víno ve sklípcích na Moravě. Jednu takovou pivnici i se skladem pivních sudů vám ukážeme. Můžete tady vidět krásné české sklo ze 12. století, keramiku, dobové zbraně nebo kamenné koule do katapultů a praků z doby husitů,“ říká Eva Kočková.

Každý návštěvník dostane helmu a může vyrazit. „Nedávno se ale při exkurzi z Klíčové chodby, která ústila do hradního příkopu, ozývalo houkání, celá skupina z toho byla špatná. Zatím nevíme, co to bylo. Naštěstí to bylo jen jednou. Snad tady nemáme duchy, už tak je labyrint dost strašidelný,“ dodává průvodkyně Eva Kočková.

„Naše podzemí je prastaré, chodby jsou dlouhé přibližně 19 kilometrů a jsou tady tři podzemní patra. Třetí patro je zatopené vodou a nikdo pořádně neví, co se tam skrývá,“ říká průvodkyně Eva Kočková.

„Teď v zimě moc lidí nechodí, oficiálně otvíráme až o Velikonocích, v létě pak je už velký nával, loni přišlo skoro devět tisíc návštěvníků,“ říká produkční a průvodce tamního muzea Pavel Borský.

Zlato těžili v Jílovém u Prahy už Keltové, největšího rozmachu pak dosáhla těžba za vlády Karla IV., kdy tady byl jeden z největších zlatých dolů v Evropě.

„Celkem je tady určitě přes tisíc štol, nyní jsme opravili a otevřeli tři: štolu Halíře v Borku a štoly sv. Josefa a Paduána ve Studeném. Všechny jsou asi tři kilometry od muzea v Jílovém. K nim dojedete pohodlně autem, od zastávky vlaku posázavský pacifik to je asi patnáct set metrů. Pěkná cesta je přímo z Jílového po naučné stezce Jílovské zlaté doly. Stezka vede přes les, můžete ji projít sami nebo s průvodcem, ke štolám je to asi hodina,“ vysvětluje Pavel Borský.

Štola Paduán je přístupná pouze po žebřících, takže sem mohou děti až od dvanácti let, každý dostane helmu a svou baterku, ve sv. Josefu je to podobné.

Štola Halíře byla otevřena teprve v říjnu 2008. „Je ojedinělá, chodba má profil kosočtverce a vede stále rovně, proto je v pohodě přístupná i vozíčkářům, každý tady dostane samozřejmě helmu. Jde se ale bez baterky, protože jsou v chodbách elektrické lampy,“ říká Borský.

Uvidíte tady křemičité žíly s obsahem zlata, moderní i středověký způsob ražení chodeb a musíte dát pozor na netopýry, občas tudy proletí. Nezapomeňte se teple obléci, celoroční teplota je ve štolách okolo osmi stupňů,“ dodává průvodce.