Článek
Témata dnešního dílu:
- Jak vypadala Dubaj v roce 2008?
- Proč je Dubaj skvělým místem pro rodiny?
- Jaké to bylo, bydlet v lukrativní čtvrti Dubai Marina?
- Proč byl dubajský covidový lockdown lepší než český?
- Je Dubaj už jen skanzen pro turisty?
Dubaj roku 2008. Mrakodrap Burdž Chalífa, který je dnes nejvyšší budovou světa, teprve čeká na dokončení. Výstavba probíhá také v lukrativní čtvrti Dubai Marina, otevírá se ohromné obchodní centrum Dubai Mall. Právě v této době přijíždí Hornová do města poprvé.
„Manžel dostal prakticky hned po vysoké škole nabídku od Lasvitu, což byla tenkrát asi dva roky fungující sklářská firma. V září roku 2008 pak zakládal v Dubaji pobočku. Tehdy to ale ještě nebyla ta Dubaj, kterou známe dnes,“ vzpomíná Hornová na začátky v metropoli, jež dnes drží asi čtyři stovky světových rekordů. „Už tenkrát to ale začínalo být zajímavé obchodní místo,“ dodává.
Sledujte podcast Slepá mapa také na Instagramu, ať vám neutečou další zajímavé informace o chystaných dílech, kvízy či bonusový obsah.
„Já jsem za manželem nejprve dojížděla, bylo mi asi 24 let. Teprve v roce 2010 jsem se za ním přestěhovala,“ říká Hornová v podcastu.
„Žili jsme ve čtvrti Dubai Marina, která byla na začátku jedním velkým staveništěm, kde nebylo skoro nic otevřené; všude písek, nikde žádné chodníky… Lidé, kteří jedou do Dubaje dnes, si tohle vůbec nedokážou představit,“ připouští Češka a zároveň dodává, že na ni však prostředí nepůsobilo nijak skličujícím dojmem. „Byla jsem nadšená, že jsem ve světě a můžu dělat pro českou firmu.“
Hornová uvádí, že Dubaj brala jako velké dobrodružství, zároveň ji ale uhranula atmosféra rozvíjejícího se města. Život v metropoli si rychle zamilovala, a to i díky vstřícným lidem.
Pospolitost i přátelskou atmosféru ocenila zejména v době, kdy už byly na světě její dvě ratolesti. „Pobyt v zahraničí dal dětem dar jazyka; mají lepší angličtinu než my s manželem. Hlavně ale vyrůstaly v prostředí, kde byli lidé různých národností i z odlišných sociálních vrstev, takže nikoho neselektují na základě vzhledu či původu,“ popisuje Hornová.
Podle ní byla Dubaj skvělým místem pro rodiny, protože děti se v Emirátech těší takřka výsadnímu postavení. „Mají je tam velmi rádi,“ konstatuje Češka.
Zlom přišel po covidu
Z Dubaje se Hornovi odstěhovali v roce 2021 po konci školního roku. Podle Češky, která si v Emirátech zamilovala datle a aktuálně je odsud dováží, už se z města stal tak trochu lunapark. Návštěvníků i expatů (termín pro zahraniční pracovníky, pozn. red.) vlivem benevolentní vízové politiky přibylo a někde už nebylo k hnutí. Dubaj i kvůli tomu ztratila podle Hornové kontakt s realitou.
Nejoblíbenější destinací cestovatelů zůstává Dubaj. Praha je na 17. místě v Evropě
„Když jsme přišli do Dubaje jako mladí a bezdětní lidé, tak bylo skvělé poznávat novou zemi, užívat si úžasných restaurací a dalších vymožeností. Později zjistíte, že je to sice fajn, ale není to zrovna něco, co by bylo pro váš život důležité,“ vysvětluje Hornová a dodává, že prostředí, ve kterém její děti vyrůstaly, nebylo úplně reálné. „Ale nemyslím to ve špatném slova smyslu.“
Češka vysvětluje, že Dubaj vytváří protektivní prostředí, kde není moc příležitostí se spálit. „Nemáte tu úplně možnost dát dítěti aktovku, aby šlo samo do školy,“ konstatuje Hornová v souvislosti s velkými vzdálenostmi ve městě. Dodává, že do jisté míry je Dubaj utopií.
Metropoli však nechce a ani nemůže nijak hanit, protože se tam nikdy nesetkala s nepřívětivým chováním. Ani jako žena neměla v arabském světě žádné potíže, což může souviset s tím, jak je město kosmopolitní a že v něm musejí lidé různých kultur vzájemně a pokojně koexistovat.
„Připouštím, že první rok, kdy jsme byli zpátky v Česku, byl náročný, ale život tady si užíváme. A máme už jiné priority,“ odpovídá Hornová na otázku, zda se do Dubaje chce někdy v budoucnu vrátit.
Jak se Dubaj během třinácti let změnila? Pouští si Emiráťané cizince k tělu? Proč se v Dubaji člověk bez auta opravdu neobejde? Je dnes město západním přístavem ve východním světě? A jaká místa v Emirátech kromě Dubaje navštívit? Nejen to se dozvíte v kompletním hodinovém rozhovoru; tento článek slouží pouze jako výtah vybraných témat. Na interview se můžete podívat na videu, případně si jej pustit v audiopřehrávači v úvodu článku.
Baví vás cestovatelské příběhy a rozhovory? Máte k nim nějaké připomínky, výtky či pochvaly? Dejte nám vědět na adresu michael.svarc@novinky.cz a do předmětu uveďte „Slepá mapa“.
Podcast Slepá mapa pravidelně přináší rozhovory o blízkých i vzdálených koutech naší planety, exotických kulturách, lokálních pamětihodnostech a jedinečných cestovatelských zážitcích. Pusťte si Slepou mapu třeba na Podcasty.cz, Spotify nebo na Apple Podcasts.
Poslechněte si i naše další podcasty:
Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Asie