Článek
Jde o další úspěch jeskyňářů z Česka, kteří patří díky svým četným objevům po celém světě v oblasti speleologie k mezinárodní špičce.
Náročné hledání
Na výzkumu podzemí Yucatanu se podílejí 20 let. Za tu dobu se jim podařilo objevit desítky kilometrů neznámých chodeb. Mnohé z nich jsou zaplavené, a lze je tedy probádat jen v potápěčském vybavení. S jejich přičiněním byl popsán tamní systém Koox Baal, který se stal se svými 93 kilometry chodeb třetí největší dosud známou zaplavenou jeskyní světa.
Vydejte se na výlet do českých přístupných jeskyní
„Yum Kaax nám letos nedal nic zadarmo. Zatímco objevování dosavadních sedmi kilometrů jeho chodeb šlo dobře, do dalších dvou nových kilometrů jsme se museli proplazit. Museli jsme hledat nové chodby doslova za každým krápníkem. Nové prostory jsou dechberoucí,“ řekl Právu Zdeněk Motyčka, který je viceprezidentem Mezinárodní speleologické unie (UIS).
Odměnou za plazení se v bahně a prolézání úzkých chodbiček byly prý objevitelům nádherné krápníky.
Dalším úspěchem letošní expedice českých speleologů je propojení systému Yum Kaax se sousedním jeskynním systémem Sac Kay. Dohromady již měří 27 kilometrů. Protože jsou téměř pod celým Yucatanem podzemní chodby, budou se speleologové do této oblasti vracet léta.
FOTO: Mramorové jeskyně v Chile skutečně dostojí svému jménu
Od Gruzie až po Čínu
Pokud jeskyňáři z Česka touží po velkých objevech, musí vyrážet do nejodlehlejších končin světa, protože doma je podzemí poměrně dobře popsáno. Jen pro srovnání, v Moravském krasu bylo dosud popsáno přes 1130 jeskyní. Objevem roku se stalo nalezení podzemního sálu a zhruba 400 metrů chodeb u Vilémovic na Blanensku.
Šance nalézt v ČR desítky kilometrů nových chodeb je velmi malá. Nejdelším systémem Česka je se svými 44 kilometry Amatérská jeskyně v Moravském krasu. Její součástí jsou vyhledávané Punkevní jeskyně.
FOTO: Novozélandská jeskyně má strop jako hvězdnou oblohu. Může za to hmyz
S nedávnými objevy se jeskyňáři mohou pochlubit v Číně, kde je ale momentálně výzkum kvůli pandemii koronaviru pozastaven. Bádají ale také v Černé Hoře, v Gruzii a velký potenciál pro nové objevy se prý skrývá v termálním podzemí na pomezí Albánie a Řecka.