Češi jsou dvacátým nejšťastnějším národem světa

I přes lehce zhoršenou pozici si Česko v rámci střední Evropy vedlo skvěle. Porazilo například Německo (na 22. příčce), Polsko (26.), Slovensko (50.) nebo Maďarsko (69.). Jen Rakousko dopadlo lépe a je na 17. místě. Hůř než Česká republika ale dopadly i značně vyspělejší ekonomiky jako Velká Británie (23.), USA (24.), Francie (33.) či Itálie (40.).

V hodnocení sehrálo roli několik faktorů, mimo jiné výše HDP na hlavu, sociální podpora či možnost činit svobodná rozhodnutí. Všechny tři aspekty získaly v Česku vysoké skóre.

Česká republika není jediná, která si v žebříčku oproti loňsku pohoršila. Třeba Rakousko bylo v loňském roce 14., Slovensko 45. a Maďarsko 56.

Severské země platí v každoročním žebříčku za jedničky. Profitují ze skvělého zdravotnictví, vysoké úrovně vzdělávání nebo dobrého systému sociální podpory. Nůžky mezi společenskými vrstvami navíc nejsou tak rozevřené. Podle výzkumníků ke štěstí přispívají i absolutní drobnosti, jako jsou například společné stolování, mít někoho, na koho se lze spolehnout, ale také velikost domácnosti. Studie uvádí, že štěstí exponenciálně vzrůstá, když domácnost tvoří čtyři až pět lidí.

„Štěstí není jen o bohatství a růstu – je o důvěře, spojení a o tom, že vám někdo kryje záda,“ míní Jon Clifton, šéf společnosti Gallup, která data do žebříčku prostřednictvím ankety sbírá. „Pokud chceme silnější společnost a ekonomiku, musíme investovat do toho, na čem doopravdy záleží: do sebe navzájem,“ doplnil.

Finové jsou už dlouho premianty žebříčku, stejně tak další severské země, jako již zmiňované Dánsko, Island či Švédsko. Na dalších příčkách následují Nizozemsko, Kostarika, Norsko, Izrael, Lucembursko či Mexiko.

„V této době je důležité se více zaměřovat na sebe než na materiální stránku věci,“ řekl pro CNN profesor ekonomie John Helliwell z kanadské University of British Columbia. To podle něj hraje velkou roli právě u Finska. U severských národů byl navíc zaznamenán poměrně zajímavý fenomén – tyto země patří k těm, kde si ztracená peněženka prakticky vždy najde cestu zpět k majiteli. To podle Helliwella dokazuje, že seveřanům jde o celkový blahobyt svého okolí, nikoli primárně o hmotné statky.

Pocit štěstí klesá v USA. Loni země poprvé vypadla z top dvacítky, letos je na 24. místě, což je zatím její nejhorší umístění. „Je to alespoň částečně způsobeno tím, že se Američané mladší 30 let cítí hůře. Zdá se jim, že nemají takovou podporu u rodiny a přátel, cítí menší svobodu ohledně životních voleb i menší optimismus ohledně životních standardů,“ okomentovala pro CNN Ilana Ron-Leveyová, výkonná ředitelka společnosti Gallup.

Nejnižší skóre od roku 2017 zaznamenala také Velká Británie, která skončila 23., tedy jen o jednu příčku před Spojenými státy americkými. Loni byla 20.

Studie rovněž uvádí, že 19 procent mladých dospělých napříč celým světem nemá nikoho, ke komu by se mohli obrátit kvůli sociální podpoře. To je v porovnání s rokem 2006 39procentní nárůst. V USA a částech Evropy má navíc pokles štěstí i víry v sociální systém za následek rostoucí politickou polaritu, tvrdí zpráva.

Na druhé straně žebříčku, tedy v pozici nejméně šťastných národů, stojí Afghánci. Před nimi jsou Sierra Leone, Libanon, Malawi, Zimbabwe, Botswana či Demokratická republika Kongo. Obecně na spodních příčkách figurují zejména africké země.

Každoroční World Happiness Report sestavuje kromě společnosti Gallup také výzkumný ústav Wellbeing Research Centre Oxfordské univerzity a organizace Sustainable Development Solution Network, jež spadá pod OSN.