Češi berou Egypt opět útokem, loňská krize je zapomenuta

Egypt navštěvuje ročně zhruba 200 tisíc Čechů. Země pyramid, Nilu a především nádherných letovisek u Rudého moře figuruje v posledním desetiletí na jednom z předních míst pomyslného žebříčku našich nejoblíbenějších zahraničních destinací. Po loňském poklesu teď i tuzemské cestovní kanceláře hlásí strmý nárůst poptávky o Egypt.

„Zájem o tuto destinaci skutečně roste rychlým tempem a překračuje naše očekávání. Proti loňsku registrujeme zhruba 20procentní nárůst počtu klientů, což je v této branži skutečně hodně. Vypravujeme jedno letadlo za druhým,“ potvrdil Novinkám Jaroslav Borek, produktový manažer CK Fischer, pro niž je Egypt jednou z hlavních destinací.

Oblibu Egypta vysvětlil jednoduše: záruka pěkného počasí prakticky po celý rok a velmi slušné ceny. Ceny zájezdů klesly proti loňsku přibližně o 15 procent, takže i běžní turisté si mohou dopřát komfort čtyř- a pěti hvězdičkových hotelů s neomezenou konzumací jídel a nápojů. Za týdenní pobyt se stravováním all inclusive stačí někdy i částka překračující jen lehce 10 tisíc korun.

Navíc střediska jako Hurghada či Marsa Alam nabízejí skvostné pláže s průzračnou vodou, kde si přijdou na své milovníci vzdutých vln, ale díky šikovně vybudovaným „mořským bazénům“ i milovníci klidné hladiny.

Pobřeží Rudého moře patří k nejčistším na světě a sjíždějí se sem milovníci profesionálního i amatérského potápění z celého světa. V každém hotelu si lze půjčit základní vybavení pro potápění či účastnit se „šnorchlovacího výletu“.

Samotní Egypťané se trochu zlobí na média, že během revoluce proti prezidentu Husnímu Mubarakovi v únoru 2011 líčila situaci v zemi v příliš černých barvách, což samozřejmě turisty vyděsilo.

„Bylo to až k smíchu. Agentury hlásily: k turistickému městu Marsa Alam už se blíží hordy rabovačů. Tak jsme vyšli před hotel a čekali, až přijedou, abychom mohli hotel bránit. No samozřejmě že nikdo nepřijel, byla to kachna,“ řekl Právu ředitel tamního pětihvězdičkového resortu Akassia Wissam Jindy.

Zbytečnou nejistotu pak podle něj vyvolaly i spekulace, že v parlamentních volbách zvítězivší islamisté z Muslimského bratrstva si ve jménu přísně puritánského výkladu islámu došlápnou na zahraniční turisty a ve jménu víry jim zakážou chodit v bikinách, konzumovat alkohol či oddělí pláže na čistě mužské a ženské.

„Zaručuji vám, že se nic takového nestane. Víte, kolik lidí u nás z turistiky žije? Možná až čtvrtina z 80 miliónů. Nikdo si nedovolí turistický ruch omezit, protože to by byla politická sebevražda. Tyhle fámy jsou úplně nesmyslné,“ rozohnil se Jindy. Poukázal přitom na příklad Tuniska, kde rovněž zvítězili islamisté, ale před silnou předvolební rétoriku si na turistický ruch netroufli sáhnout.

„Výsledky voleb kvůli medializaci vítězství různých islamistických stran na turistiku vliv mají,“ připustil před časem místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež. Dodal ale zároveň, že například právě egyptské Muslimské bratrstvo je paradoxně v rámci islamistických skupin spíše umírněné a názorově má blíž například k Turecku než k Íránu.

V samotné Akassii personál nechce o politice moc mluvit, ale souhlasí se svým šéfem. „Otec mi říkal, že než sem začali jezdit turisti, tak tu nebylo nic. Lidé byli odkázáni na lov ryb. Nikdo si nedovolí na turistiku sáhnout, o tom nemá smysl se bavit,“ má jasno číšník jednoho z plážových barů.

I proto Egypt letos očekává meziroční růst příjmů z turistiky o více než třetinu na 12,5 miliardy USD (245,5 miliardy Kč) a u počtu turistů na 14,7 miliónu, tedy jako před revolucí, řekl ministr cestovního ruchu Munír Fachrí Abdal Núr. Věří si i do budoucna: v roce 2017 se má počet zahraničních návštěvníků vyšplhat na trojnásobek - 30 miliónů ročně.