Čecha uchvátila vřelost Saúdské Arábie. Cítil se tam bezpečněji než doma

Arabské země popisuje Krč jako svět, který je tomu našemu na hony vzdálený. A právě proto je podle mladého českého cestovatele tak přitažlivý. „Baví mě objevovat jeho zákoutí. Po Ománu přirozeně přišla řada na to, že jsem začal zjišťovat informace o Saúdské Arábii. Naučil jsem se, že než nějakou zemi a její lidi odsoudím, chci ji poznat na vlastní kůži. Realita je často úplně jiná, než jaké je veřejné mínění,“ tvrdí dobrodruh o negativní reputaci, jež Saúdskou Arábii provází.

Přičítá to i faktu, že je země cizinci stále neprobádaná, turistická víza se totiž začala vydávat krátce před pandemií covidu. „Turista se může do Saúdské Arábie dostat pořádně až od roku 2021,“ konstatuje Krč s tím, že spousta informací tak není dostupná a člověk je zjistí až na místě.

Výstup z letadla a překročení brány letiště v Rijádu popisuje cestovatel jako silný moment. „Tušil jsem, že nás čeká fantastické dobrodružství. Ale že bude až tak nezapomenutelné, to mě ani ve snu nenapadlo,“ tvrdí o výpravě, během níž najel asi 5700 kilometrů.

Do Saúdské Arábie cestoval Krč s doprovodem. Vzhledem k omezenému času měli čeští dobrodruzi vytyčený itinerář a věděli, jaká místa chtějí navštívit. Vypůjčili si proto auto a vyrazili. „Hromadná doprava tam v podobě, jakou známe od nás, nefunguje a vyznat se ve velkých městech v jízdních řádech by byl taky oříšek. Místní jezdí stopem a vím i o turistech, kteří Saúdskou Arábii prostopovali. Musí to být zážitek,“ tvrdí Krč s tím, že by chtěl něco takového v budoucnu rovněž zažít. „S půjčeným autem a tankováním za asi 9 korun za litr je to ale dost pohodička,“ připouští Čech.

Přestože primárním cílem byly pamětihodnosti a města, třeba posvátná Medína nebo sloní skála Džabal Al-Fil, nakonec to byli lidé, díky nimž se cesta pro Krče stala nezapomenutelnou. Přestože není řada místních na turisty vůbec zvyklá, často se s nimi hned dají do řeči. „Ptali se, odkud jsme, i když o existenci Česka většinou vůbec nevěděli. Přáli nám však, ať se nám u nich líbí, a vítali nás. Vlastně byli upřímně vděční a hrdí, že jsme jejich zemi navštívili,“ vzpomíná Krč.

Dodává, že jedna rodina jim poslední den dokonce zaplatila hotel, protože to vnímala jako čest. „Třeba v Maroku nebo na Západní Sahaře lidé takoví nebyli. Tam se za každým vřelým úsměvem skrývá natažená ruka a žádost o peníze. To se v Saúdské Arábii nikdy nestalo, naopak bychom je urazili, pokud bychom jim chtěli něco dát,“ konstatuje český cestovatel.

Obyčejné Saúdy dále popisuje jako lidi s otevřeným srdcem a přístupem, kteří se nebojí cizince pozvat do svého rodinného kruhu. „Mají v sobě věci, které bychom se od nich mohli hodně učit,“ konstatuje Krč.

Dary a gesta nejsou podle něj ničím neobvyklým. Cestovatelé několikrát dostali například mango či datle, které jsou v arabských zemích vysoce ceněnou komoditou a z kulturního hlediska jde o neodmyslitelnou součást tamního života i kuchyně.

„Stáli jsme v poušti u sloní skály, když kolem nás projel džíp. Zamávali jsme na sebe, řidič po chvíli zařadil zpátečku, vrátil se k nám a z okénka k nám natáhl krabičku s datlemi. Každý jsme si jednu vzali, poděkovali jsme a on hned začal kývat, že si to máme vzít celé. Po třech minutách se vrátil ještě s taškou plnou manga,“ popisuje Krč pohostinnost obyvatel.

Saúdská Arábie je často kritizovaná za nedodržování základních lidských práv, například ženy dostaly povolení řídit vozidla teprve v minulém desetiletí. V zemi také dlouho dohlížela na dodržování pravidel mravnostní policie, která už ale nefunguje v takové míře. „Mnoho věcí se mění. A když respektujete základní pravidla, nemáte s ničím problém,“ tvrdí Krč.

„V Saúdské Arábii je i díky vysokým trestům minimální kriminalita. Já se ani v Česku necítím tak bezpečně, jako jsem se cítil v Saúdské Arábii, a to se v naší zemi cítím opravdu velice dobře,“ říká Krč.

Jediné, co cestovatele šokovalo, byla doprava ve velkých městech. A jednou také situace, kdy předjížděli dva vedle sebe jedoucí džípy, z nichž první řídil asi šestiletý kluk a druhý jeho pravděpodobně desetiletý bratr. „A tak se tady žije. Každopádně i tohle jsme přežili,“ usmívá se.

Saúdská Arábie nejsou jen posvátná místa spjatá s islámem. Země se chce etablovat jako příští velká turistická destinace, a tak investuje množství peněz do megalomanských projektů, které mají v mnohém konkurovat třeba Dubaji.

Vyjma Medíny, jejíž atmosféru popisuje Krč jako elektrizující, navštívili cestovatelé také místo, kde roste futuristické město Neom. K vidění toho ale zatím není mnoho. „Vzniklo zde několik městeček pro pracovníky. Království se sem snaží dostat ty největší kapacity ze všech potřebných oborů a potřebovalo pro ně vytvořit vhodné podmínky. Když jsme se o městu Neom bavili s místními, vždy nekriticky přikyvovali a říkali, že by tam chtěli žít,“ vzpomíná Krč.

Kromě tohoto projektu představili Saúdové v uplynulých letech také plány na lineární město The Line anebo futuristické lyžařské středisko v místních horách. „Chtějí se objevit na mapě moderního světa,“ konstatuje český cestovatel.

Ten podle svých slov se Saúdskou Arábií rozhodně neskončil a plánuje se do ní v budoucnu vrátit. Nejen kvůli objevování dalších míst, ale i obyvatelům. „Jsou mezi námi obrovské rozdíly, ale pokud se k sobě lidé chovají s úctou a respektem, dokážou se otevřeně bavit úplně o všem a stát se přáteli,“ míní Krč a radí: předsudky stranou.