Článek
McAnnallyová měla na vybranou – buď podstupovat léčbu, která by v jejím případě jen oddálila nevyhnutelné, nebo zbytek života prožít tak, jak si představuje. „Rozhodla jsem se, že se nechci cítit na nic. Chci si ještě něco užít,“ cituje Američanku žijící v kalifornském hospicu server Independent. „Když jsem léčbu stopla, zcela to změnilo můj přístup,“ svěřila se.
Žena doplnila, že vedla hezký život. Přerušit léčbu a ještě se nějak realizovat tak bylo prý nejlepší rozhodnutí, jaké mohla v danou chvíli učinit. „Můžu si ještě něco užít, a ne jen sedět celý den na židli,“ zkonstatovala. „Ale vím, že to skončí, přijala jsem to a nebojuji s tím.“
Zkusila i pilotovat
McAnallyová snila od čtvrté třídy o procestování světa. Nakonec začala pracovat jako letuška pro Trans World Airlines. Když musela nastoupit do hospicu, zaregistrovala se do programu Last Wish (Poslední přání) a uvedla, že by se chtěla ještě jednou proletět. A to se jí nakonec poštěstilo, i když o velké dopravní letadlo nešlo.
Former flight attendant with terminal cancer lives out dying ‘last wish’ to fly again https://t.co/CMuQiydKLQ pic.twitter.com/5XLLPQXjl6
— Independent Lifestyle (@IndyLife) November 24, 2024
S pilotem United Airlines Robem Davidsem vyrazila na vyhlídkový let, na chvíli také převzala řízení. „Měl jsem štěstí, že jsem toho byl součástí. Ke každému letu přistupuju, jako by byl poslední,“ uvedl Davids.
Pro McAnallyovou šlo o velmi emotivní zážitek. „Přes den pršelo, takže země vypadala krásně. Pak se z ničeho nic objevil měsíc,“ popsala. „Nevidím smysl v tom, jen sedět měsíc nebo dva a nic nedělat a naříkat. Je lepší plakat slzy štěstí a radosti,“ dodala.
Podle Melissy Justiceové, která má v hospicu na starosti komunitní vztahy, je důležité si takové okamžiky připomínat. „Zavázali jsme se k tomu, aby každá osoba měla během pobytu na co vzpomínat,“ uzavřela.