Článek
Průzkum mezi několika obyvateli uskutečnil server Daily Mail. Ten se vyptával mimo jiné na to, co dělá z Vídně tak úžasné místo, na úroveň hromadné dopravy, dostupnost bydlení, ale i zápory. A respondenti se jednohlasně shodli v tom, že jsou obyvatelé většinou zamračení a nepůsobí příliš přátelsky – jde prý ale o specifický způsob komunikace.
„Máte tu městskou infrastrukturu, ale životní tempo připomíná spíše venkov,“ míní Mike Lanner, který v rakouské metropoli vlastní tři stánky s klobásami. „Osobně jsem se nikde jinde na světě nesetkal s tak dobrým systémem hromadné dopravy,“ doplnil.
S tím souhlasí také manažerka jedné z místních restaurací Manuela Filippou. „Vídeň kombinuje staré s novým a profituje z obojího. Z hlediska infrastruktury je to absolutně skvělé město, když dojde na bydlení, vzdělání, zdravotnictví, kulturu, umění nebo hromadnou dopravu. A je tu skvělé jídlo a velmi bezpečno. Autobusem, tramvají, vlakem či metrem se dostanete kamkoli, přičemž roční jízdné stojí jen 365 eur (zhruba 9200 korun),“ vyjmenovala Filippou důvody, proč rakouskou metropoli miluje.
Nejlepším městem pro život zůstává Vídeň. Nejvíce si pohoršilo Německo
Podle Heleny Steinhartové, jež pracuje pro vídeňskou turistickou centrálu, kombinuje město efektivitu severní Evropy s pohodovým životním stylem jižní Evropy. „Nabízí skvělé jídlo, dostupnou kulturu a velmi funkční systém dopravy,“ míní.
Oslovení respondenti, mezi nimiž je také tým společnosti Vienna Business Agency, shledává Vídeň skvělým místem pro život, kde jde pohodově skloubit práce i osobní život, tedy něco, pro co se ustálil anglický termín „work life balance“. Nejen tím by mohla být Vídeň inspirací jiným velkým městům.
„Zaměřuje se na dostupnost kultury, ale nastavuje vysoké standardy také z hlediska udržitelnosti,“ konstatuje Steinhartová.
Stěžování si jako životní styl
Navzdory mnoha přednostem a prestižnímu statusu nejlepšího města pro život si však místní, minimálně podle oslovených respondentů, neustále na něco stěžují. „Je to nejnabručenější město na světě,“ tvrdí Lanner a dodává: „Když má celý svět za to, že je Vídeň nejlepším městem pro život, Vídeňané si myslí opak.“
Stejně to vnímá Filippou, podle níž je rakouská metropole skutečně skvělým místem k životu, ale opravdoví Vídeňané jsou rádi zamračení. „Obvykle si stěžují na spoustu věcí, ale je to způsob místní komunikace,“ míní.
Steinhartová pracuje pro agenturu, která má Vídeň propagovat, a tak zvolila jemnější vyjádření. „Ankety ukazují, že jsou Vídeňané na vysokou životní úroveň pyšní. Nicméně mají reputaci lidí, na které je těžké udělat dojem. Je asi pravda, že oproti jiným kulturám jsou na začátku poněkud rezervovaní a potřebují čas, aby se otevřeli. Tohle chování si mnozí často pletou s nevrlostí,“ konstatuje.
Že nejsou lidé v jádru jedovatí a mrzutí, nakonec vysvětluje i Lanner. „I když lidé působí nabručení a ne tolik vřelí, nemyslí to tak. Je to jen místní způsob pozdravu,“ směje se majitel stánků.
Na další tradiční způsob zdravení upozorňuje Fillipou. „Stále si říkáme grüß Gott (Pozdrav Pán Bůh), ale nemá to nic společného s náboženstvím. Také začneme hned nadávat, když nějaký chodec vleze do pruhů pro cyklisty.“
Silná kulinární scéna
Za překvapivé označují oslovení respondenti mimo jiné rozvíjející se vídeňskou alternativní hudební scénu. „Není to jen samý Mozart,“ konstatuje Lanner.
Překvapivé mohou být i vinohrady na území města anebo vlastní kuchyně. „Ve vídeňské kuchyni se prolínají vlivy z mnoha koutů Evropy, které kdysi byly součástí Habsburské monarchie, ať už jde o Česko, Maďarsko, či Itálii. Vídeň je také jediná metropole, kde se pěstuje takové množství vína, že to stojí za zmínku,“ konstatuje Steinhartová.