Budoucnost cestování? Všechno na jednom místě

Aniž byste se museli toulat po Beskydech, můžete si „koncentrát“ prohlédnout třeba ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde stojí stavby svezené ze širokého okolí, které dokumentují architekturu kraje a někdejší život v něm. Podobných skanzenů je více u nás i v okolí, třeba Muzeum slovenské dědiny v Martině, Skanzen Szentendre v Maďarsku, muzeum v dolnorakouském Niedersulzu.

Za Eiffelovou věží také zpravidla nemusíte daleko. Jsou jich po světě čtyři desítky. Buď opravdové (zmenšené) repliky, nebo stavby pařížským originálem inspirované. Patří mezi ně i rozhledna na pražském Petříně. Newyorská Socha Svobody má po světě dokonce na osm desítek malých i velkých sestřiček. Od nás je to nejblíže ke stylizovanému památníku v rakouském Štýrském Hradci.

Zatímco skanzeny představují repliky nebo originály v jejich skutečné velikosti, můžeme navštívit místa, v nichž koncentrace postoupila ještě o krok dál, kde jsou architektonické pozoruhodnosti soustředěny na poměrně malé ploše v jakémsi minikoncentrátu.

Pravděpodobně nejznámějším dílem tohoto druhu je bruselská Mini-Europe. Prostírá se na dvou a půl hektarech nedaleko Atomia v severní části Bruselu. V poměru 1:25 je tam vyvedeno na 350 modelů nejen samotných budov, ale i souborů, představujících známá náměstí, parky nebo bulváry z pětadvaceti evropských států.

Většina jich je zastoupena jedním vybraným unikátem (Česko reprezentuje pražská Staroměstská radnice s orlojem), ale třeba domácí Belgie se prezentuje výrazněji. Ze své výšky si návštěvník může prohlédnout bruselské náměstí Grand Place nebo antverpský Grote Markt, ulici v Gentu nebo několik zámků.

Bohatě zastoupena je také Itálie – centrum Benátek, Piazza dei Miracoli se šikmou věží a s křtitelnicí v Pise, Piazza del Campo v Sieně a další. Pozoruhodný je výběr zobrazených exponátů. Zatímco Francie je prezentována téměř výhradně Paříží, Řím nebo Madrid si z nějakého důvodu nevysloužily ani jeden exponát.

V rakouském Klagenfurtu mají Minimundus a v něm 159 exponátů ze 40 zemí světa. Mayské pyramidy z Mexika, jordánské skalní město Petra, moskevský chrám Vasila Blaženého… Po minikolejích jezdí minivlaky a po minikanálech plují minilodě. V polském Klodzku vzniká na dvou hektarech Minieuroland a ve slovenské obci Podolie je Park miniatur zaměřený na hrady, zámky, kostely a další architektonické památky Slovenska.

Po Česku, na rozdíl od zahraničí, sice můžeme cestovat mnohem snadněji, a dokonce i mimo sezonu si lze alespoň zvenčí domácí památky prohlédnout. Kdo na to nemá čas, trpělivost, možnosti, tomu třeba stačí navštívit park miniatur Boheminium v Mariánských Lázních. Je to čtvrtý největší park svého druhu v Evropě.

Prostírá se na šesti hektarech a návštěvník si tam může prohlédnout 75 modelů českých architektonických pozoruhodností, především hradů a zámků, ale také např. selských dvorů, přehrady s elektrárnou, historickou železniční stanici, vinné sklepy ve Strážnici, věž na Ještědu a mnoho dalšího. Pandemie koronaviru od října mariánskolázeňský park miniatur dočasně zavřela, ale za normálních okolností je otevřený celoročně.

Americké město Las Vegas rádo dává najevo svou extravaganci. To platí i o řadě tamních budov. Londýnský Big Ben, samozřejmě socha Svobody, Eiffelova věž a pařížský Vítězný oblouk, egyptská pyramida a Sfinga, centrum Benátek s kanály a gondolami, most Rialto a římská Fontána di Trevi. To všechno, často spíš parodii než repliku, může návštěvník Las Vegas zhlédnout při procházce po centrálním Stripu a jeho blízkém okolí.

V některých budovách jsou hotely nebo herny, jinde jsou naopak památky do budov hotelů nebo jiných komplexů zakomponovány. Třeba benátské náměstí svatého Marka je součástí obchodního centra Venetian.

Skutečnost, že v Číně umějí okopírovat kde co, je dostatečně známá a obsažena je i v konstatování, že Bůh stvořil svět a všechno ostatní je z Číny. Není proto divu, že nejvíce replik známých světových staveb a architektonických souborů je právě tam.

V přístavním městě Ta-lien východně od Pekingu postupně vyrostly na ploše čtyřiceti hektarů Benátky, umělé město na březích vodních kanálů, které mají dohromady přes čtyři kilometry a po nichž plují gondoly a vaporetta.

Smyslem projektu, který stál kolem miliardy dolarů, je umožnit těm, kteří nemají možnost vypravit se do Evropy, aby do vzdáleného světadílu alespoň nahlédli. Ta-lienské Benátky proto nejsou věrnou kopií města na laguně, ale jakousi zjednodušenou syntézou tradiční evropské městské architektury.

Mistrovským dílem čínské duplitektury, jak se tomuto počínání říká, je kopie typické londýnské čtvrti, nazvaná Thames (Temže), v sousedství Šanghaje. Cihlové domy, maličké předzahrádky, kostel, typické hospody, červené telefonní budky, stánek s fish and chips.

V roce 2012 začali v provincii Kuang-tung stavět repliku části rakouského alpského městečka Hallstatt, které je na seznamu UNESCO. V Šanghaji mají Holandskou vesnici, v pekingském Světovém parku je Bílý dům, Kapitol, Lincolnův a Washingtonův památník, ve Wu-chanu postavili kopii chrámu z egyptského Karnaku.

V Číně nestavějí jen repliky okopírované z ciziny, ale kopírují i vlastní stavby. Mají repliku části čínské zdi a rekonstruovanou kopii císařského Letního paláce v Pekingu. Pokud bude země rychlým tempem pokračovat ve své politice totální modernizace, pak je rozumné, že si bude „zálohovat“ vlastní památky pro případ, že by je nedopatřením jednoho dne buldozery developerů srovnaly se zemí.

Ve světě existuje řada případů, kdy byla pořízena replika, aby byl ochráněn originál. Netýká se to jen obrazů, soch na Karlově mostě či v Kuksu a dalších uměleckých děl. Je tomu tak i v případě jeskyně Altamira v severošpanělské Kantábrii. Koncem devatenáctého století v ní byly nalezeny nástěnné malby a rytiny, které odborníci datují do období 20 až 13 tisíc let př. n. l.

Množství návštěvníků, které jeskyní prošlo, změnilo její původní klima, stoupla vlhkost a objevila se plíseň, která malby neocenitelné hodnoty poškodila. V roce 1977 byla jeskyně kompletně uzavřena a restaurována. Po jejím znovuotevření tam smí jen pět vylosovaných zájemců týdně. Ti ostatní mohou navštívit její kopii zřízenou v blízkosti. Umělá jeskyně se snaží zachovat všechny prvky originálu, ale je přizpůsobena pro větší pohodlí návštěvníků.

Ze stejné doby jako v Altamiře jsou i malby v jeskyni Lascaux východně od francouzského Bordeaux. Po jejím objevení v roce 1940 a následném zpřístupnění dopadla stejně jako ta v Altamiře. Pro veřejnost byla uzavřena už v roce 1963 a v roce 2017 byla otevřena její replika.

Za dalším podobným příkladem se můžeme vypravit třeba do Egypta. Bohatá nástěnná výzdoba v hrobce faraona Tutanchamona, objevené v roce 1922, začínala po otevření návštěvníkům ztrácet barvy. Hrobka byla na deset let uzavřena, a zatímco probíhaly restaurační práce, byla v roce 2014 nedaleko otevřena dokonalá replika.