Článek
Lidé etnika Guna obývají souostroví San Blas, ale i pevninské území Panamy pojmenované Guna Yala. Více než 50 000 domorodců žije ve stínu palem stále dost podobně jako jejich předci — v malých dřevěných boudách, kde je skoro jediným nábytkem houpací síť.
V kontrastu k tomuto skromnému způsobu života jsou velmi pokrokové názory, které nejenže jsou unikátní pro jakékoli domorodce, ale mnohdy i pro klasickou moderní společnost. Tím nejzásadnějším je rovnost mezi muži a ženami, ale také přítomnost „třetího pohlaví“ zvaného Omeggid.
„Moje matka mě naučila, jak vytvářet tato krásná molas, naše tradiční vyšívané oblečení,“ ukazuje domorodkyně Lisa propracovaný pestrobarevný oděv. „Některé motivy představují ptáky, ale jiné mají mystický účel, ochrání vás od zlých duchů,“ dodává.
Ženy mají důležitou úlohu, nejedná se však o klasickou matriarchální společnost.
Lisa se od ostatních žen etnika Guna na první pohled neliší, jenže se narodila jako chlapec. Právě pro takové se používá označení Omeggid. V komunitě, kde jsou ženy vlastníky majetku a dělají důležitá rozhodnutí, si mohou chlapci, pokud to tak cítí, vybrat, zda se chtějí stát ženami a rovněž převzít tyto role.
Třetí pohlaví už v mytologii
Takzvané třetí pohlaví je na souostroví San Blas zcela obvyklou věcí. Pokud se chlapci začnou projevovat jako ženy, jejich rodina je tak přirozeně přijme a umožní jim jako ženy vyrůstat. Omeggid se pak naučí vše, co v etniku běžně vykonávají zástupkyně něžného pohlaví.
Ačkoli muži obstarávají jídlo — jsou rybáři, lovci či farmáři, práce žen je považována za ještě důležitější. Lidé Guna si totiž začínají uvědomovat, jak se dá vydělávat na turismu a že za jedno mola mohou dostat 30 až 50 dolarů (zhruba 680 až 1130 korun), muži si za den při tom přijdou jen na 20 dolarů (450 korun).
Mezi domorodci žil dva roky antropolog a výzkumník z univerzity v Sao Paulu Diego Madi Dias. Silné matriarchální vzorce mají prý na muže v etniku velký vliv. „Lidé Guna mě naučili, že děti by měly mít dostatečnou autonomii, jejich já totiž vychází z nitra, ze srdce a začíná se brzy projevovat. Pokud se tedy ukáže, že jsou malí kluci transgender osobami, nikdo jim neříká, že je to špatně,“ uvedl Dias.
Chlapci, kteří se v útlém věku začnou cítit jako ženy mohou jako ženy i vyrůst.
Pohlaví Omeggid při tom není ničím, co by přišlo až s moderní dobou, kdy se třetí pohlaví řeší napříč moderními společnostmi. U lidu Guna vychází z mytologie. „Domorodci mají příběhy o prvotních předcích, kteří zavedli jejich tradice a pravidla, kterými se etnikum dodnes řídí. Byli to muž jménem Ibeorgun, jeho sestra Gigadyriai a jejich malý bratr Wigudun, osoba, kterou bychom popsali právě jako zástupce třetího pohlaví,“ vysvětluje Dias s tím, že Wigudun byl jak muž, tak žena.
„Nenazval bych lid Guna klasickým matriarchátem. Ačkoli dělají ženy důležitá rozhodnutí, co se týče domácnosti, málokdy zastávají politické či vůdčí funkce. Když přijde na význam práce, nemají žádnou hierarchii. Vaření a starání se o děti má stejnou váhu jako rybaření nebo lov, takže domorodci nenahlížejí na ženské práce jako na něco méně významného,“ uvádí Dias.
Zástupců etnika Guna je přes 50 000.
Ti lidé z etnika, kteří opouští komunitu, ovšem často přejímají západní vzorce chování a na odlišnosti nenahlížejí už s takovým vrozeným nadhledem. A když odejde zástupce pohlaví Omeggid do Panama City za pracovními příležitostmi a vzděláním, často jsou jeho sny a iluze rozprášeny odmítavým chováním okolí. Ti, kteří ovšem zůstávají v oblasti Guna Yala, žijí i nadále klidným a tradičním životem bez nevraživých pohledů a bez předsudků.