Článek
Původní socha, u níž se předpokládá, že jde o originál, skončila v muzeu bruselské radnice. Univerzitní experti nyní za pomocí rentgenu a mikrovzorků zkoumají, zda je soška z roku 1619 pravá, anebo jde o repliku vyrobenou v 19. století, napsal belgický server Flandersnews.be.
Několikrát „unesen“
Vědci se zaměřují na chemické složení bronzu. „Speciálně pátráme po tom, zda socha obsahuje nikl. Jeho přítomnost by naznačila, že pochází z 19. století, zatímco jeho absence by poukázala na to, že jde o originál,“ sdělila badatelka Amandine Crabbéová.
Profesor Herman Terryn k tomu dodal: „Je mnohem snazší zjistit, je-li něco falešné, než s jistotou říci, že to je pravé.“
Čurající chlapeček má za sebou divokou minulost. Zažil dokonce i několik „únosů“ – během tažení anglických vojáků v roce 1745, v roce 1817 jej zase ukradl zloděj, ale poté se měla původní soška údajně vrátit na své místo. Naposledy maskot města zmizel v roce 1965. Pak ho ve dvou kusech vylovili z bruselského vodního kanálu.
Vlastní garderoba
Jak dílko vzniklo? Legenda praví, že vlámského barokního sochaře Hieronyma Duquesnoye staršího požádali představitelé Bruselu, aby vytvořil sochu, která by město ochránila před zničením – zejména před požáry při obléhání.
V posledních letech se populární panáček čurající do fontány pravidelně odívá při mnoha příležitostech. Například v roce 2004 do afrického trička s portrétem Nelsona Mandely k oslavě výročí ukončení apartheidu; na narozeniny Elvise Presleyho (8. ledna) ho můžeme spatřit v kostýmu rokenrolového krále nebo 27. ledna v paruce a kabátku jako Wolfganga Amadea Mozarta.
Dohromady jeho garderoba čítá stovky oblečků, přičemž má rovněž kostým veterináře, bojovníka kung-fu nebo například speleologa.
