Hlavní obsah

Brusel otevřel brány ikonických secesních domů. Upozorňuje na jejich ochranu

Novinky, mšv

Milovníci secese a art deca se poslední dva týdny sjížděli do Bruselu. V neděli zde totiž vyvrcholil každoroční festival Banad, který otevírá brány desítek historických objektů. Letošní ročník byl zasvěcen zejména architektu Victoru Hortovi, přednímu představiteli belgické secese, jejíž nadčasová elegance i nadále formuje současnou tvář Bruselu.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: V Belgii šlo v rámci festivalu navštívit perly secese a art decaVideo: AP

Článek

Festival pozval návštěvníky do více než 60 budov, které jsou běžně nepřístupné. Mimo jiné i do rezidence samotného Horty, postavené mezi léty 1989 a 1901, která patří mezi jeho nejpůsobivější díla.

Na čtyřech patrech mohli zájemci spatřit, jak architekta ovlivňoval okolní svět a jak jeho tvorbu inspirovaly například motivy květin nebo stromů. „Bruselská secese je velmi květinová. Victor Horta má v tomto velmi výrazný rukopis, který můžeme tak trochu spatřit po celém městě. Jeho styl je silně inspirován přírodou, a tím se bruselská secese odlišuje od jiné,“ tvrdí ředitel festivalu Jacinthe Gigou.

„Vidíme to také na použitých materiálech. Tehdy byla Belgie uprostřed průmyslové revoluce, takže prioritu měly materiály jako sklo a železo. Ve zdejší secesi proto můžeme najít mnoho prvků, jako jsou prosklené střechy, vitráže nebo skleníky,“ dodal ředitel s tím, že tento sloh se stal v zemi velmi populárním s navyšující se populací. Bylo totiž potřeba vybudovat nové domy pro střední a vyšší třídy obyvatelstva.

Čtvrtí, ve kterých lze nalézt secesní architekturu, je v Bruselu hned několik — Ixelles, Uccle či Saint-Gilles jsou jen některé z nich. „Myslím, že obyvatelé města jsou na secesi velmi hrdí. To je také myšlenkou festivalu — ukázat význam tohoto dědictví, abychom zdůraznili, jak je důležité se o něj starat a zachovat ho pro další generace,“ uvedl Gigou.

Art deco ze zahraničí

Festival se ale zaměřuje také na styl art deco, který secesi vystřídal ve 20. a 30. letech minulého století. „Bruselské art deco má původ v mnoha místech,“ vysvětluje ředitel festivalu. Během první světové války totiž spoustu architektů odešlo z Belgie do exilu, zejména do Anglie, Nizozemska a Německa. Po návratu byli ovlivněni tím, co viděli. „To dodává bruselskému art decu velmi osobitý charakter,“ dodává Gigou.

I art deco ale vyšlo počátkem 40. let z módy. Kolem roku 1960 byla navíc spousta zejména secesních budov stržena, aby uvolnila místo nové moderní zástavbě. Organizátoři akce proto doufají, že díky festivalu už k něčemu podobnému nikdy nedojde a památky dostanou ochranu a péči, jakou si zaslouží. Na akci nejezdí jen sami Belgičané, běžně ji navštěvují i turisté z okolních zemí, ale i z USA nebo Číny.

Výběr článků

Načítám