Článek
Vodojemy byly až do roku 1997 plné vody, poté se dlouho nevyužívaly. Město nechalo v roce 2019 vybudovat pohodlný vstup do přední z obou podzemních nádrží, do té doby byl vstup možný pouze malým poklopem a po žebříku, což nebylo bezpečné.
„Prohlídky ve vodojemu byly pouze mimořádné a probíhaly v nouzovém režimu. Nyní mají oba vodojemy hlavní i bezpečnostní vstup a také elektroinstalaci, která umožnila jejich nasvícení. Předpokládám, že ještě v průběhu září otevře Turistické informační centrum rezervační systém na prohlídky, ty by měly začít po kolaudaci v polovině října,“ uvedl Oliva.
Vnitřní prostor cihlového vodojemu z roku 1894
Až do srpna příštího roku ale lidé budou moci navštívit pouze dva cihlové vodojemy a pohybovat se budou v podstatě na staveništi.
Od roku 2019 jde o kulturní památku
Souběžně s dokončováním první fáze prací začala fáze druhá. Zahrnuje demolici někdejšího domku hlídače, který má porušenou statiku, a postavení jeho repliky. Pod domkem, který bude po dokončení sloužit jako pokladna, budou dvě sklepní poschodí s výtahem a vyústěním do dvou podzemních chodeb. Jedna povede do předního cihlového vodojemu a druhá do zatím nepřístupného betonového vodojemu.
Druhá etapa prací vyjde na 98 milionů korun a hotová by měla být na konci léta příštího roku. Zahrnuje také parkové úpravy prostoru nad vodojemy, prostor by po úpravě měl být veřejně přístupný.
Nový vstup do cihlového vodojemu z roku 1894
Tři vodojemy pod Žlutým kopcem mezi ulicemi Tvrdého a Tomešovou vznikly na přelomu 19. a 20. století. Dva z nich jsou postaveny z červených pálených cihel bez použití oceli, dřeva nebo železobetonu, třetí, nejmladší vodojem z roku 1910 tvoří dvě betonové nádrže.
Celkem měly tyto vodárenské objekty objem více než 20 000 krychlových metrů a čerpala se do nich voda z úpravny v Pisárkách. Z provozu byly odstaveny až v roce 1997, od té doby jsou prázdné a zakonzervované. V roce 2019 ministerstvo kultury prohlásilo soubor staveb za kulturní památku.