Článek
Italské Jižní Tyrolsko je unikátní, ať chcete, nebo ne. Když se totiž vysloví název této oblasti, většina Čechů by stále suverénně zařadila toto místo do Rakouska. Jenže Jižní Tyrolsko je specifické a už samotná dvojjazyčnost obyvatel, kteří přechází z italštiny do němčiny se stejnou samozřejmostí, s jakou umí místní děti skvěle lyžovat, činí oblast mimořádnou. A Brixen, umělecké centrum oblasti, není výjimkou.
Uličky Brixenu bývají o víkendech volnější než v týdnu. V neděli je v nich někdy úplné prázdno.
Čechům je však Brixen známý ani ne tak kvůli umění, ale zejména kvůli tomu, že zde žil ve vyhnanství společně s několika dalšími osobami spisovatel Karel Havlíček Borovský. V jihotyrolském městečku Borovský obýval nejdříve hotel a posléze si pronajímal rodinný domek, který ve městě dodnes stojí a je na něm pamětní deska s jeho jménem.
V tomto domě trávil Karel Havlíček Borovský své dny v exilu.
Dům má sice soukromého vlastníka, ale díky jeho benevolenci je možné dojít až k domu a desku si prohlédnout z bezprostřední blízkosti. Vzhledem k uvolněné atmosféře města se dnes člověku snad až trochu složitě chápe, proč zde před nějakými 160 lety Karel Havlíček Borovský tak trpěl.
Život mimo Čechy a daleko od jeho přátel ho však trápil podle korespondence více, než si vůbec umíme představit.
Dům dnes vlastní soukromý majitel, na obvodové zdi je však umístěna pamětní deska, která připomíná, že zde český rodák pobýval.
Město Bressanone však není jen o odkazu českého rodáka. Nejednoho člověka z jižní Moravy jistě zaujme opatství Novacella/Neustift, které leží v maličké vesnici nalepené na okraji města Brixen.
To disponuje vyjma knihovny s cennými relikty totiž ještě něčím, co člověka z vinařského kraje zaujme daleko více - velmi dobře zásobeným sklepem, ve kterém se skrývá nejeden tekutý poklad.
Vinice kolem opatství plodí jedny z nejlepších vinných hroznů v Jižním Tyrolsku.
Opatství disponuje nejen vinicemi v bezprostředním okolí, ale vlastní i nějaké další v oblasti teplejšího Trentina, a tak produkuje Novacella širší škálu odrůd vín. A proč jsou etikety primárně v italštině? Podle místního pracovníka to je hlavně kvůli tomu, že názvy vinných odrůd lahodí lidskému uchu více, když jsou vysloveny v italštině než v němčině. No, nalili byste si raději Pinot Nero nebo Schwarzburgunder?
