Článek
Pohříchu se jedná většinou o rozhledny málo známé, mnohdy se i rozpadající, kdy výstup na ně už není právě bezpečný. To ale není případ asi jediné brdské rozhledny. Tato 17,5 metru vysoká sedmiboká věž stojí od roku 1940 na brdském kopci Studený v – pro střední Čechy – úctyhodné nadmořské výšce 660 metrů nad mořem.
Původně zeměměřická věž postavená z krásné brdské žuly slouží sice pro potěchu turistických očí jen relativně krátkou dobu od roku 2005 (mezi roky 1950–1990 zde byla vojenská posádka spojařů) a je otevřena jen několikrát do roka, ale kdo sem přišel a vylezl nahoru těch 81 schodů, nelituje.
Kromě jiného je odtud vidět jižním směrem až k Písku a dokonce někdy až na Šumavu – lze odtud rozpoznat i Boubín. Směrem na sever zase kopec Velíz uprostřed lesů Křivoklátské vrchoviny a za nimi za pěkného počasí dokonce Krušné hory s Klínovcem. Vidět odtud je také Milešovka a další bývalé sopky Českého středohoří nebo o něco blíže majestátní Říp.
.: Z této věže lze přehlédnout napříč celou republiku od Šumavy k Cínovci. foto: Právo/Petr Blahuš
Jen „co by kamenem dohodil“ je z rozhledny vidět směrem na severovýchod majestátní Karlštejn a za ním ve dnech bez oparu i siluetu Bezdězu a vysílač na Ještědu. Lze tedy říci, že z na první pohled nenápadné brdské rozhledny na Studeném lze bez přehánění vidět nejméně třetinu Čech!
Strašidlům vévodí Fabián, patron brdského pohoří
O rozhlednu, která je v majetku státu, se společně s obcí Velký Chlumec, která má věž v nájmu, stará občanský spolek Sdružení za ekologický rozvoj krajiny. Jeho členové před jejím zpřístupněním odpracovali bezplatně stovky hodin na opravě schodů a střechy a díky nim se dnes mohou turisté nejen dostat na rozhlednu, ale také se za špatného počasí schovat pod velkým a originálním dřevěným přístřeškem s krásně vyřezávanými motivy brdských strašidel.
Jedním z nich je Fabián, patron tohoto nejvyššího českého vnitrostátního pohoří. Velkou zásluhu na tom, že bývalá zeměměřická věž na Studeném, jediná z celkem devíti postavených, slouží dodnes turistům, mají také lidé ze sdružení Turisté severních svahů Brd.
.: V Brdech můžeme narazit i na tuto křížovou cestu na Skalce.foto: Právo/Petr Blahuš
V první polovině letošního roku bude rozhledna otevřena ve dnech 12. a 18. dubna a pak ještě některé dny v květnu. Dá se očekávat, že nahoru v tyto dny bez ohledu na počasí vyrazí mnoho milovníků Brd. Jen při novoročním otevření jich totiž nahoru vystoupalo přes pět set. Asi nejlepší je spojit se mailem se zástupcem dobrovolníků Martinem Němcem a předem se ohlásit nebo zjistit, zda na věži někdo bude.
Za rok rozhlednu na Studeném navštíví okolo pěti tisíc lidí, kteří si odtud mohou odnést nejen razítko, ale také pohledy a suvenýry. Jinak je ovšem kopec po většinu roku i přes svůj půvab jen zřídka navštěvovaný, možná i proto, že nahoru nevede značka. Nejlepším způsobem, jak se sem dostat, je dojet vlakem z Prahy přes Zadní Třebaň do Hostomic, odkud je to asi pět kilometrů, ovšem stále do kopce.
Ani ten, kdo trpí závratěmi a má raději pod nohama pevnou zem, nemusí ale Studený vrch obcházet: Jen pár metrů od paty věže se z okraje lesního palouku na severním okraji vrcholového plató rozevírá krásný pohled směrem na „keltské“ podhůří Brd a k údolí Berounky, trampy zvané Stará řeka. Výhled tady zůstal po hurikánu Kyrill v roce 2007.
Studený vrch opředly pověsti a legendy
Když už jsme u těch duchů a legend, o Studeném vrchu a jeho okolí se traduje řada pověstí a legend. Podle jedné z nich tady kdysi na vrcholku pracoval uhlíř, který zde v milířích vyráběl dřevěné uhlí. Jeho syn byl ale obávaným pytlákem, což jednou tak našňuplo brdského patrona Fabiána, že začal jeho tatíkovi sfoukávat plameny v milířích, aby si synka drobet vycepoval.
Fabián je vůbec legendární a vskutku originální horský český duch. Na nedalekém kopci Velká Baba, tyčícím se na druhé straně údolí Chumavy, nazývaném místními V zabitých, je zvláštní skála, nazývaná Fabiánovo lože. Podle legend tu měl tento brdský patron a vrstevník Krakonoše přespávat a řídit svou lesní říši. Jiní „brdologové“ tvrdí, že zde stával jeho hrad.
Fabián byl totiž, než se stal duchem, normálním rytířem a právě sem si přivedl svou ženu. To se ovšem nelíbilo jeho exmilence, nebezpečné místní čarodějnici, žijící v lesích u hradu. Rozhodla se pomstít a během jedné bouřlivé noci si zavolala na pomoc běsy z povětří. Ti Fabiánův hrad rozmetali, a jeho ženu začarovali. Sám Fabián se té noci stal duchem, ale ani primitivní ženská pomsta nedokázala zničit jeho dobré srdce.
I když už nebyl člověkem, lidem neubližoval, a pokud byl v dobrém rozmaru, spíše jim, podobně jako Krakonoš, pomáhal. Když ale tento ochránce Brd uviděl, že někdo jeho lesům škodí, rozzlobil se a darebáka ztrestal. Také se v Brdech nedoporučuje napodobovat houkání sovy, protože to prý Fabián naříká po své ženě.
