Článek
Na základě historické předlohy a zachovalých autentických nátěrů byla určena původní barva, a to bílá z období tereziánského baroka.
"Fasáda hradního paláce byla bílá prakticky ve všech obdobích jeho historie od gotiky až po poslední přestavbu před požárem v roce 1811. Dokumentují to zachovalé zbytky starší omítky," říká Elena Valovičová z kanceláře Národní rady Slovenské republiky, která hrad spravuje.
Součástí obnovy je také nové osvětlení hradu včetně hradeb. Efektní osvětlení mohou návštěvníci slovenského hlavního města obdivovat už od září.
Památky z římského období
Bratislavský hrad odkryl v rámci rekonstrukce překvapivě také památky z římského období. Historici začali mluvit o antické Bratislavě, která měla keltské opidum, sídlo moci, na evropské úrovni. Archeologové nalezli zlaté mince, zdivo římských staveb a dlažby.
"V severním křídle jsme objevili kvalitní dlažbu vykládanou drobnými kamínky. Nalezli jsme zde také střepy z amfor. Takové jsem znala pouze z Říma a Itálie. Na mincích byl nápis Biatec a Nonos. To jsou jména prvních keltských knížat, kteří vládli na našem území a razili mince se svým jménem," uvedla archeoložka Margaréta Musilová.
Při rekonstrukci hradu budou zachovány také prvky ze staršího období, jako je středověk, renesance a raně baroková přestavba. Po ukončení rekonstrukce budou pro návštěvníky otevřeny doposud nepřístupné historické prostory.
"V suterénu bude expozice dějin hradu, kde budou zpřístupněny originály nálezů z období Velké Moravy. Zpřístupněny budou také historické prostory v severním křídle. Novinkou bude zřízení hradní obrazárny ve druhém podlaží. Ve třetím podlaží vznikne prostor pro novou národní historickou expozici dějin Slovenska a prezentaci lidové kultury. Podkroví se změní na veřejnosti přístupné depozitáře Slovenského národního muzea," uvedla Valovičová.
Bratislavský hrad má nově bílou barvu.
Něco historie
Někdejšímu sídlu uherských panovníků se vzhledem k netypickému tvaru s oblibou říká "stůl vzhůru nohama". Hrad vznikl na starém slovanském hradišti z 9. století. Po zániku Velké Moravy se stal pohraničním hradem uherského státu.
V 15. století za vlády Zikmunda Lucemburského prošel výraznou přestavbou, vznikl gotický palác s opevněním. O století později hrad dostal renesanční podobu. Na mezinárodním významu získal po obsazení Budína Turky v 16. století, kdy si ho za sídlo zvolili uherští králové.
Další přestavba v 17. století ho rozšířila, na výzdobě průčelí a interiérů se podíleli italští a němečtí mistři. Po vytlačení Turků z Uherska ale role hradu upadla. V roce 1811 ho zničil požár.
Zásadní rekonstrukce Bratislavského hradu se uskutečnila v létech 1956 až 1968, kdy zde byl podepsán zákon o federálním uspořádání Československa. V letech 1990 až 1992 tu sídlila expozitura kanceláře prezidenta ČSFR pro Slovensko.
Od té doby prošlo sídlo jen malými opravami: v roce 1995 se dočkala výměny skla v arkádách slavnostního schodiště, jež ohrožovala návštěvníky. V letech 1996-97 opravili střechu celého komplexu a k určitým kosmetickým úpravám došlo u příležitosti summitu Bush-Putin v roce 2005.