Článek
Supetar je totiž prvním městem, kam se dostanete z pevniny trajektem ze Splitu. Je to také nejrušnější místo na Brači, kde se v létě pořádá divadelní festival a hotelové diskotéky zvou k tanci až do ranních hodin.
Stačí ale popojet pár kilometrů a ocitnete se v mnohem klidnějších lokalitách. A pokud se sem vypravíte v září, budete mít pocit, že jste na ostrově téměř sami.
Výlet do minulosti
Silnice ze Supetaru se pěkně klikatí a záleží jen na vás, jak daleko pojedete. Můžete objet ostrov kolem dokola a prohlédnout si všechny malebné zátoky, ale můžete se pustit i do vnitrozemí a objevit netušené kouzlo osad, kde se téměř zastavil čas. Jen pasoucí se ovečky turistu ujistí, že i tady je život.
Vůbec nejstarší trvale osídlenou osadou na Brači je Škrip, kde se první obyvatelé usadili v 11. století před Kristem. Najdete tu nejvýznamnější starochorvatskou stavbu na ostrově – kostel sv. Ducha z 9. století, který byl zdařile restaurován v roce 1995. V kostele se nachází hrobka rodu Cerinićů, kteří si na přelomu 16. a 17. století postavili ve Škripu velký opevněný zámek se dvěma obrannými věžemi. Zámek je dodnes obydlený.
Úrodná Postira
Brač tvoří spousty kamenitých políček a olivových hájů, jejichž součástí jsou kolikrát pozůstatky cenných středověkých a někdy dokonce starořímských staveb, jako jsou třeba pisciny (nádoby na vodu). Takové najdete i nedaleko malebného přístavu Postira, jehož jméno pochází od slova pastura – pastvina.
Nalézá se ve velmi úrodném údolí, kde se daří vinné révě a zelenině. První zmínka o Postiře pochází z roku 1347 a kamenné domy někdejších bračských velkostatkářů opravdu hodně pamatují.
Postira je proslulá svou sardinkárnou se stoletou tradicí a také jako rodiště významného chorvatského básníka Vladimíra Nazora (1876– 1949), na jehož busty a pamětní desky narazíte na mnoha místech Brače. Básník zřejmě kvůli inspiraci často měnil svá působiště.
Postiřané se živí odjakživa rybolovem a v sezóně pronajímáním krásných domků z bílého kamene. Ostatně – tento kámen se už 2000 let těží v místních kamenolomech a je vyhledávaným stavebním materiálem i daleko za hranicemi. Byl z něj postaven Bílý dům ve Washingtonu, budova parlamentu a Nový palác ve Vídni, parlament v Budapešti, ale třeba také hotel Panorama v Praze…
Z pláže třeba do kláštera
Na ostrově si můžete vybrat mezi spoustou oblázkových i písčitých pláží, nejkrásnější – Zlatni rat – se ovšem nachází v Bolu na jižním pobřeží ostrova pod svahy Vidovy gory (která je se svými 778 metry nejvyšší horou Brače). Má tvar trojúhelníku a určitě jste ji již někdy viděli alespoň na pohlednici.
A když vás přestane bavit slunění a lenošení, můžete se odsud vypravit se zásobou pití na trochu náročnější výlet do skalního kláštera Blaca. Budovy v nadmořské výšce 250 metrů vybudovali v jihozápadní části ostrova v 16. století hlaholští mniši. Klášter je jakoby přilepený k úpatí skalní stěny, nevede k němu žádná silnice, a tak poutníkovi nezbývá než se k cíli vydat pěšky.
Odměnou pak je jedinečná přírodní scenérie a v ní jedna z nejzachovalejších středověkých staveb. Poslední představený kláštera, významný astronom Niko Miličevič, zde žil do roku 1963 a vy si můžete hvězdárnu, odkud pozoroval oblohu, prohlédnout.
Ostrov Brač
S 395 km2 je třetím největším ostrovem v Dalmácii.
Od pevniny ho odděluje Bračský a Splitský průliv, sousedí s Hvarem a Šoltou.
Časopis Islands zařadil Brač mezi desítku ostrovů světa nejlepších pro život.
Tvoří ho 22 obcí a osad se 14 000 obyvateli.
Pěstují se zde olivy, fíky, vinná réva, višně, mandloně, kiwi, pomeranče a mandarinky.
Zdejší specialitou jsou jehněčí vnitřnosti na rožni (vitalac) a nadívaná jehněčí kýta ochucená aromatickými bylinkami (butalac).