Článek
Tvrz v místní části Klepačov přitom ležela na strategickém místě. Tyčila se nad cestou, po níž se již za Velkomoravské říše odvážela z centra současného Moravského krasu železná ruda ke zpracování po celé Moravě.
„Šlo o dřevěnou pevnost, po níž zbyly jen terénní nerovnosti. Na místě se našly úlomky keramiky. Lehce lze najít pozůstatky někdejšího obranného valu i návrší, na němž stávala hradba. Pod tvrzí byla hospodářská stavení,“ řekl Právu blanenský radní Ivo Stejskal (Volba pro město), který má na starosti propagaci a cestovní ruch.
Radnice chce nechat do jara na místě tvrze naistalovat informační ceduli. Z blanenského nádraží to bude pěšky k ceduli po modré značce přibližně dvacet minut.
Smyslem klepačovské tvrze byla zřejmě ochrana velkomoravské cesty. Současný Moravský kras byl již za dob Velké Moravy významnou lokalitou na dobývání železné rudy, která se pak dodávala do všech koutů říše k výrobě zbraní a nástrojů. Vše nasvědčuje tomu, že v tvrzi sídlila vojenská posádka za časů, kdy byli moravskými markrabaty Lucemburkové.
Ještě v té době byla tato oblast s hlubokými lesy plná loupežníků. Jen o několik kilometrů dál od tvrze měl u současných Olomučan svůj hrad například loupeživý rytíř Hynek z Kunštátu, jemuž se pro jeho vysokou a hubenou postavu říkalo Suchý čert. Vydělal prý závratné jmění na vybírání poplatků od kupců putujících mezi Olomoucí a Brnem. Blansko bylo tehdy jen malou vesnicí a hlavním správním centrem oblasti byl silně opevněný hrad Blansek.
Lehla popelem
Neví se, proč tvrz zanikla. Nálezy zatím naznačují, že mohla ve 14. století lehnout popelem. Buď vyhořela nešťastnou náhodou, nebo při nějaké potyčce. Tvrz nyní leží na okraji statku Samsara v Klepačově, a to nad místy, jimiž nyní tisíce turistů přijíždějí údolím ponorné říčky Punkvy do centrální části krasu k návštěvě Punkevních jeskyní a propasti Macochy. Stejskal připomněl, že podobných tajemných míst v Moravském krasu je mnoho, přičemž turisté je vůbec neznají.
Například u Kateřinské jeskyně stával za středověku Jeskynní hrádek, což byla v podstatě opevněná jeskyně. Nad nedalekým Adamovem zbyla coby pozůstatek po hradu Ronov jen vyvýšenina. Podle pověstí jediné místo na Moravě, kde straší v poledne.
Největší zapomenutou zajímavostí je mohutný skalní útvar Čertův most, na jehož konci je prý cesta do pekla. V 19. století byl u turistů stejně oblíbený jako propast Macocha. Dokonce proti mostu stál dřevěný altán. Vše je nyní zarostlé lesem a most většinou lidé míjejí bez povšimnutí.