Hlavní obsah

Bílá Marseille a hrabě Monte Christo

Právo, Jana Rovenská

Nejkrásnější pohled na Marseille je z teras od baziliky Notre Dame de la Garde. Poklonit se panně Marii, která tu od devatenáctého století chrání námořníky, není jednoduché.

Článek

Musíte zdolat sto dvacet metrů strmého kopce, na němž stojí. Není to sice žádný horolezecký výkon, ale člověk se při tom pořádně zadýchá. Pohled, který se před vámi ale otevře, dá zapomenout na všechny strasti. Je fantastický. Bílé město máte jako na dlani.

Starý přístav, výstavné domy na polokruhovém nábřeží s desítkami restaurací, uličky starého města, které přežily druhou světovou válku, modrá zátoka, jíž dominují strohé obrysy středověkých pevností. Na obzoru legendární ostrov If a za ním vnitrozemí, zvlněná krajina, kde se rodí lahodné víno.

Marseille má zvláštní, neopakovatelnou atmosféru. Historie, romantika i moderní doba se zde slévají v jedno. Je to starobylé město. Byli zde už Féničané a kolem roku 540 př. n. l. zde zakotvily řecké lodě. Po nich přišli Římané, po kterých zbylo plno historických míst a architektonických skvostů.

Bouillabaissa a Marseillaisa

Kdo chce ale poznat skutečnou Marseille, musí opustit rušné centrum a vydat se do kdysi okrajových obcí. Každá z nich má vlastní kolorit a žije vlastní životem.

Vynikající je místní kuchyně. Paprika, česnek, olivy a koření tu mění ryby, ráno chycené do sítí místních rybářů, v kulinářský div, ve skvělý štít marseilleské kuchyně - bouillabaissu.

Marseille má i jiné zásluhy. Právě zde se zrodila slavná Marseillaisa, dnešní francouzská hymna. V roce 1792, tři roky po pádu Bastily, ji složil Rouget de Lisle sice ve Štrasburku, ale poprvé se zpívala zde, na banketu pro 500 dobrovolníků, kteří se vydali na pomoc revoluční Paříži.

Ve vězení hraběte Monte Christa

Z nábřeží od starého marseillského přístavu vás doveze loď na skalnatý ostrůvek If. Už z dálky zahlédnete mohutné valy a bašty pevnosti, která měla původně chránit vjezd do přístavu.

Obranné poslání pevnosti však nemělo dlouhého trvání. Už v polovině 16. století začala sloužit jako vězení, odkud nevedla cesta na svobodu, a časem se pevnost změnila v jednu z nejúděsnějších věznic ve Francii. V tmavých a studených kobkách se vystřídaly stovky vězňů. Trpěli tu lidé urození, poddaní, katolíci i protestanti.

Pevnost na ostrově If se stala známou zejména díky Alexandrovi Dumasovi. Spisovatele inspirovala návštěva ostrova a to, co tu slyšel o tajných vězních. Tak se zrodila obdivuhodná postava Edmonda Dantese, hrdiny nesmrtelného románu Hrabě Monte Christo. Příběh je jistě dílem spisovatelovy fantazie, při prohlídce temných kobek však zjistíte, že tu existuje jak díra, kterou měl abbé Faria vykopat, tak místnost, kam ústil tajný tunel, i cely, označené jmény obou slavných trestanců.

Související témata:

Výběr článků

Načítám