Benátky se potápí pětkrát rychleji, než se předpokládalo

Benátkám by se mohlo již brzy říkat Plovoucí město. Vědci tvrdí, že kvůli pozvolnému naklánění celého města do Jaderského moře hrozí metropoli více povodní než kdy dříve, uvedl server Discovery.

Předchozí studie uváděly úroveň mořské hladiny jako relativně stabilizovanou. Ale nový výzkum tvrdí, že aktuální rychlost potápění, kterému přitěžuje ještě východní naklánění, činí v posledním desetiletí minimálně dva milimetry za rok.

Současnou teorii si můžete prohlédnout na videu výše.

Postupné potápění se týká všech 117 ostrovů. Severní část se potápí rychlostí 2 až 3 milimetry za rok. Domy v jižní oblasti laguny za stejnou dobu klesají o 3 až 4 milimetry.

"Je to malý posun, ale velmi důležitý. Benátky se pomalu, ale jistě potápí. Za současným poklesem stojí přírodní podmínky - tektonické desky. Jadranská deska, na které Benátky leží, se tlačí pod pohoří Apeniny, a způsobuje tak pohyby v zemském podloží," vysvětluje situaci geodet Yehuda Bock z výzkumné stanice Oceánografické instituce Scripps v San Diegu.

V historickém městě roste každým rokem počet povodní. Místní musí po dřevěných mostech chodit čtyřikrát až pětkrát ročně, kdy jsou chodníky ve většině města zaplavené.

Přesné měření úrovně hladiny moře se v Benátkách datuje jen do roku 1872. Nicméně z realistických maleb umělce Canaletta z 18. století, které zachycují Benátky do takových detailů, jako jsou temné skvrny na omítkách domů způsobené přílivem, lze určit, že město kleslo od roku 1727 už o více než 60 centimetrů.

Do protipovodňového systému město investovalo už miliardy eur. Nastavitelné zábrany, které se mohou přizpůsobit i vyšší hladině moře, by měly být dokončeny v roce 2014.

Vzestup hladiny o pár centimetrů by tak neměl městu způsobit vážnější potíže, vrásky na čele ovšem expertům přidělávají hypotézy o rychlosti vzestupu hladin světových moří. Nárůst o 50 centimetrů do konce století by už představoval vážný problém.

Benátky leží v Jadranském moři na severu Itálie na 117 malých ostrovech. Poslední údaje uvádí 270 098 obyvatel. Nejvíce památek pochází z doby rozkvětu města, byzantské a renesanční epochy. Mezi nejvýznamnější rodáky patří hudební skladatel Antonio Vivaldi, renesanční malíři Tizian a Tintoretto, dramatik Carlo Goldoni nebo diplomat a proslulý svůdce Giacomo Casanova.