Článek
Ojedinělé muzeum, které je věnováno právě a pouze hranolkům, spatřilo světlo světa loni v květnu. Na oblíbenou pochutinu lze zde pohlédnout ze všech možných i méně možných stran a úhlů.
"Jsme jediným takovým muzeem na světě," řekl Cédric van Belle, jehož rodina pozoruhodnou instituci vlastní. Jeho tvrzení se sice nedá ověřit stoprocentně, ale přinejmenším průzkum internetu jasně ukazuje, že jde jednoznačně o velmi neobvyklé muzejní zaměření.
Muzeum je mezi lidmi populární
Bizarnost tématiky ale lidem příliš nevadí. S přihlédnutím k počtu návštěvníků je spíš opak pravdou. "Náš cíl je mít ročně nejméně 50 000 lidí. Pokud se nám to nepodaří letos, tak příští rok už se přes tuto metu přehoupneme zcela určitě," prohlásil sebevědomě van Belle.
A co je možné v muzeu, které sídlí v bezprostřední blízkosti centra historických Brugg, najít, zhlédnout či snad i ochutnat?
Návštěvník se z videí, plakátů a fotografií hodně dozví o historii brambor, z nichž se hranolky připravují. Jaké jsou jejich druhy, jak se dostaly do Evropy, co potřebují ke zdárnému vývoji a kdo či co jim ho může naopak zhatit.
Tím však exkurs do historie zdaleka nekončí. Vlastní historii mají samozřejmě samotné hranolky, jejichž původ lze vystopovat podle van Belleho v Belgii 18. století. To je sice v rozporu s tím, že se hranolky často označují dovětkem francouzské (french fries), přinejmenším Belgičané ale mají o jejich původu jasno.
A protože hranolky je třeba také něčím a v něčem připravit, muzeum shromáždilo různé hrnce, síta, kamna a další nástroje potřebné k úspěšné přípravě dobrých hranolek.
K vidění je i věrná replika typické belgické hranolkárny, v níž si návštěvníci mohou vyzkoušet, co všechno obnáší stát v hranolkovém výrobním procesu "na druhé straně barikády". "To mají lidé skoro nejraději," připouští van Belle.
Pro návštěvníky připravili tipy na nejlepší omáčky
Návštěvníci muzea mohou také získat tipy na zaručeně nejlepší způsob přípravy nebo na ty nejlepší omáčky, které se k hranolkům hodí. Seznámí se také s různými hranolkovými rekordy. Stephan Tyvaert z belgického města Gand například celé čtyři hodiny připravoval obří hranolek, který měřil 9,714 metru.
Aby však člověk nebyl vystaven jen záplavě teorie, v jednom patře je koutek, kde si lze "exponáty" koupit a zkonzumovat.
"Je to trochu zvláštní, ale k Belgii se to asi prostě hodí," poznamenala při návštěvě muzea čtyřicetiletá Louise z Francie. O nezvyklé expozici se dozvěděla od svých belgických přátel. "Ráda se dobře najím, i když hranolky mým favoritem zrovna nejsou," vyřkla v tomto hranolkovém chrámu takřka hříšnou poznámku. "Ale líbí se mi to," dodala vzápětí na usmířenou.