Článek
Umělecká současnost Doelu příznačně navazuje na dávnou historii. Měl zde totiž stát dům, jenž patřil rodině slavného mistra Petera Paula Rubense. Jak se ale nedaleké přístavní Antverpy rozrůstaly, začalo být potřeba více místa pro nákladní doky. Z malinkého městečka se proto stal automatický terč a verdikt zněl jasně: demolice.
Do městečka míří pouliční umělci z celé Evropy.
Aby vláda donutila obyvatele k odchodu, naplánovala několik demolic mezi léty 1970 a 1990, ale protestující lidé rozhodnutí městečko zničit vždy přebili. Byla to však pouze dočasná výhra, jelikož v roce 1999 se rozhodlo, že Doel bude skutečně srovnán se zemí, ačkoli se tak zatím nestalo.
Lidé by se rádi vrátili
Před 10 lety byla spuštěna kampaň zvaná Doel 2020, která si dala za cíl, že městečko změní v útočiště a ráj pouličních umělců. Ti do stále prázdnějšího městečka mířili a nadále míří z celé Evropy, aby jeho ulice vyzdobili svými díly.
Kampaň Doel 2020 město zřejmě nespasí.
„Když navštívíte Doel, obestírá vás postapokalyptická aura prázdnoty, dokud neobjevíte dům, který je obydlený a kde se lidé dívají na televizi, jako kdyby se vůbec nic nedělo,“ cituje agentura Reuters průzkumníka opuštěných míst Shaimyho Claeyse, který se do městečka vydal. K návštěvě ho přiměly právě desítky graffiti, které jsou po zdech rozesety.
Ještě někdy před třemi roky obývalo městečko kolem 25 rezidentů, uvádí britský Guardian. V současnosti to ale může být ještě méně. Přitom spousta obyvatel by se do městečka ráda vrátila, včetně zcela nových obyvatel, kteří to odsud mají blízko do práce. Společnost, která usiluje o rozšíření antverpského přístavu, nicméně tvrdí, že demolice je nevyhnutelná a Doel je už neobyvatelný.