Článek
Beduínky provádějí turistky hornatou krajinou svého domova. Zapojily se do programu, který chce organizováním turistických výletů pomoci zlepšit ekonomickou situaci beduínů na jihu Sinaje. Tato populace si stěžuje, že nemá žádné výhody ze zájmu turistů o Egypt.
Projekt Sinai Trail vznikl v roce 2015. Zahrnuje 550 kilometrů tras, jež vedou hornatou, pustou krajinou. V době, kdy organizace napojené na samozvaný Islámský stát (IS) útočily na severu Sinaje, zaznamenal cestovní ruch v Egyptě citelný odliv klientů. I když se násilí vyhnulo jihu poloostrova s hlavními turistickými destinacemi, obnovit důvěru návštěvníků nebylo snadné.
Umm Jásirová zrovna provádí skupinu cizinek po trase s nádhernou vyhlídkou na pouštní hory. Ukazuje na místní rostlinu a vysvětluje její využití v medicíně. „Je to v rozporu s naší kulturou, ale ženy potřebují práci. Lidé si z nás budou dělat legraci, ale to je mi jedno,” řekla agentuře AP Jásirová k tomu, co dělá.
Dosud prováděli jen muži
Projekt zahrnuje 42denní trasu, která vede územím osmi různých kmenů, z nichž pocházejí průvodci. Zatím je to úspěch, protože zájem turistů kmenům zajišťuje příjmy. Prozatím ale byli mezi průvodci jen muži. Jeden ze zakladatelů treku Brit Ben Hoffler si ale řekl, že to nestačí a že je třeba zapojit i ženy. Ani po několikaletém úsilí se mu ale nepodařilo přimět většinu kmenů nechat beduínky provádět turisty. Pouze jeden z těch nejmenších, nejstarších a nejchudších, kmen Hamáda, souhlasil.
Platí ale určité podmínky. Klientkami mohou být jedině ženy a nechodí se za tmy. Před západem slunce se skupiny vždy vrátí do kmenové vesnice v suchém údolí Vádí Sahu. Průvodkyně lze fotografovat, jen pokud mají zakryté tváře a přes oči síťku.
Jako první se přihlásila právě Umm Jásirová. Do hor začala chodit už jako dítě a zná tam každý kopec i údolí nazpaměť. Přesvědčila další tři rodiny, aby nechaly své příbuzné se do projektu zapojit. Jejich kmen je chudý, rodiny bydlí v betonových domcích roztroušených ve Vádí Sahu. Ani v jednom není tekoucí voda a elektřina funguje pouze pět hodin v noci. Kmen je izolován od turistických center Sinaje na pobřeží Rudého moře i od slavného kláštera svaté Kateřiny. Muži z kmene chodí za prací buď do letovisek, nebo do dolů dál na jihu.
Legendami opředený kraj
„Potřebujeme peníze, abychom mohli rodinám zajistit základní věci. Deky, dětské oblečení, pračky, lednice, učebnice,” říká Jásirová. Na nedávném putování vedla drsnou krajinou v okolí Vádí Sahu spolu se třemi kolegyněmi Umm Sulajmánovou, Ajšou a Salímou 16 žen z Koreje, Nového Zélandu, Evropy, Libanonu a Egypta.
„Myslím, že na jihu Sinaje je bezpečno, zejména když se o vás starají beduíni... Cítím se tam doma, na každém kroku se otevírá nádherný výhled,” řekla osmašedesátiletá Nizozemka Marion Salwegterová, která na Sinajský poloostrov uniká každý rok před holandskou zimou.
Dvoudenní program zahrnuje pochod po široce otevřené krajině horských vrcholků a údolí. Zatímco mužské skupiny se od obydlí značně vzdalují, ženy se drží blíž. Průvodkyně je seznamují s bylinami, legendami a historií kraje a také s hranicemi kmenového území. Večer se ženy usazují v domě Jásirové a vyptávají se na manželství, rozvody a život vesnice. Umm Jásirová si nemyslí, že se k ní v dohledné době připojí více žen, i když říká: „Není důvod stydět se za to, že pracuji. Věřím tomu, dává mi to sílu.”
Věci se ale pomalu mění. Jeden ze stařešinů Muhammad Salmán si myslí, že tento projekt je dobrý nápad. „Když chce žena pracovat, má na to mít právo. Mnoho mužů říká, že ne, že má žena zůstat doma. Mě ale tento názor znechucuje, žena je lidská bytost.”