Bayahibe: Stranou od davu a v zeleném

Zda bydlet spíš v hotelovém rezortu se stravováním all-inclusive, nebo v maličkém domku v pravém centru vesnice Bayahibe, to je otázka, na kterou neexistuje jasná odpověď. Pokud se nepotřebujete přejídat a během dne udržovat hladinku, možná vás osloví spíše pobyt mezi místními v lokalitě, která byla v 19. století založená jako rybářská vesnice.

Dnes je Bayahibe známé kvůli své blízkosti k ostrovu Saona. Mnoho turistů tak odsud vyráží na ostrov s bílým pískem, který se objevil už v nejedné reklamě.

Bayahibe bylo ještě před 10 lety pro české turisty velkou neznámou. Jenže uplynulé dva roky mnohé změnily. Z Punta Cany, kam turisté přilétají, nyní směřuje do Bayahibe dálnice. A tak cesta, která dříve trvala kolem dvou a půl hodiny, nyní zabere jen asi 45 minut. Kouzelné a věčně zelené místo se tak otevřelo i těm, kterým tato drobná komplikace nevyhovovala.

Jen několik kilometrů od hotelové zóny Bayahibe se nachází rozlehlý národní park, ve kterém se můžete vyhnout davům. Poté, co zaplatíte neveliké vstupné u vchodu do Parque Nacional del Este, měl by vás podle všemožných tištěných průvodců strážce parku dovézt k volně přístupné jeskyni Cueva del Puente, která ukrývá vyjma krápníkové výzdoby také malby Taínů. V den naší návštěvy ho však možná pouze přemohla lenost, a tak vybral vstupné, párkrát někam ukázal rukou, španělsky cosi pronesl a zalezl zpět do své chatky.

Otočit se po zaplacení vstupného, byť nevelkého, by se nechtělo asi nikomu. Do jeskyně vede stezka dlouhá o něco více než tři kilometry, která je částečně chráněná florou pralesa a poměrně dobře udržovaná. I tak ale počítejte s velkým horkem a vlhkostí.

Rozhodně si nezapomeňte vzít vodu s sebou, protože v parku není místa, kde byste ji sehnali. Po cestě potkáte obvykle jen hrstku lidí, kteří se nepřijeli do Dominikánské republiky pouze válet k bazénu, popíjet koktejly a vychutnávat místní kvalitní doutníky.

V jeskyni pak můžete obdivovat vyjma netopýrů také starověké malby na zdech. Není jich mnoho, ale i tak je působivé, že se sem můžete dostat zcela sami a nikdo vás zde úzkostlivě nehlídá. Každopádně si ovšem nezapomeňte vzít s sebou silnou baterku, kterou budete moci osvítit zdi jeskyně. Žádné osvětlení tu opravdu nečekejte — jste zde sami na vlastní pěst.

A pokud chcete cestu absolvovat bez potíží, rozhodně sem nechoďte v žabkách, ale v uzavřených botách. Slaná voda není na ukopnutý palec nic příjemného...