Hlavní obsah

Basilej je hlavním městem švýcarské kultury i domovem bazilišků

Basilej je nejen druhým největším městem Švýcarska, ale také místem, kde se potkávají hned tři různé kultury - švýcarská, německá a francouzská. Najdeme tu na 40 muzeí a galerií, město se však může pochlubit i nejstarší univerzitou, krásnou katedrálou či motivem bájného tvora.

Foto: Tereza Havlíčková

V Basileji se potkávají tři kultury.

Článek

Město založili Římané roku 44 před naším letopočtem a dali mu jméno Basilea, což může být odvozenina z řeckého slova král. Název se ale také odvozuje od mytického tvora baziliška, který je zelený, má kohoutí hlavu, ocas ještěrky a křídla netopýra. Ve městě narazíme hned na několik jeho sošek jako třeba na kašnách a pítkách nebo na mostech, které nesou právě baziliškovo vyobrazení.

Basilej je spjata s českou historií

V roce 1212 vydal v Basileji římský král Fridrich II. Zlatou bulu sicilskou. Tato listina potvrdila Přemysla Otakara I. jako českého krále a prohlásila jeho potomky za dědice českého trůnu. Jelikož Fridrich II. tehdy disponoval pouze pečetí Sicilského království, nazývá se listina právě Zlatá bula sicilská.

Procházku po městě začneme u nejstarší švýcarské univerzity, která byla otevřená v roce 1460. Přednášel tu například Erasmus Rotterdamský, Friedrich Nietzsche či Carl Gustav Jung. Dokonce ukrývá i největší knihovnu ve Švýcarsku.

Pět nejkrásnějších švýcarských vesniček

Cestování

Univerzita byla založena v souvislosti s Basilejským koncilem, a to papežskou bulou z roku 1458. Původně měla čtyři fakulty: artistickou, lékařskou, teologickou a právnickou, přičemž absolvování artistické fakulty bylo až do roku 1818 podmínkou pro vstup na ty ostatní. Později přibyly další tři: psychologická, přírodovědná, ekonomická; a řada univerzitních institucí.

Foto: Tereza Havlíčková

Na vyobrazení baziliška narazíte v Basileji na každém kroku.

Od univerzity se přesuneme na Marktplatz, kterému vévodí Červená radnice. Dáme si kávu v podniku Brasserie Baselstab, a jelikož se dá sedět venku, pozorujeme ruch na zdejším městském trhu. Člověk v těchto místech zapomene jak na mobilní telefon, tak i na starosti. Atmosféra nás ihned pohltí.

Na náměstí se pak můžeme zastavit u několika stánků s občerstvením, čerstvým ovocem a zeleninou či sýry. Však se tu také trhy pořádají již od středověku. Nechybí zde ani spousta kaváren a restaurací.

Radnice je skvost

Červená radnice neboli Basler Rathaus z roku 1514 je sídlem celého kantonu a je rozhodně jedním z největších architektonických skvostů Basileje. Začala se stavět již tři roky po připojení města ke Švýcarské konfederaci. Původní budovu radnice totiž zničilo zemětřesení a obyvatelé se tak trochu chtěli ukázat před ostatními městy. A povedlo se. Výrazná barva radnice je dána červeným pískovcem a zlatem. Na fasádě je hezké barevné zdobení ze 16. století a také více než 500 let staré astronomické hodiny.

Foto: Tereza Havlíčková

Červená radnice je dominantou náměstí.

Radnice slouží i dnes jako městský úřad a uvnitř ukrývá nádherné fresky. Na bohaté výzdobě se podílel například významný renesanční malíř Hans Holbein mladší. V rámci komentovaných prohlídek v němčině i angličtině si ji zevnitř můžeme prohlédnout každou sobotu. Na nádvoří například najdeme monumentální schodiště se sochou zakladatele města Manatiouse Plancuse. Během vánočních svátků se pak uvnitř radnice nachází nejhezčí vánoční strom z celé Basileji.

Po prohlídce radnice a náměstí se vydáme do Freie Straße, což je nejvýznamnější pěší zóna s mnoha známými obchody. My se však chystáme na náš další cíl, a tak obchůdky míjíme. Poté, co dojdeme k fontáně (samozřejmě s bazilišky), vydáme se doleva do ulice Münsterberg, kterou dojdeme nahoru ke katedrále.

Od katedrály je krásný výhled

Červená katedrála Basler Münster se nachází na náměstí Münsterplatz, kde najdeme i staré hrázděné domy. Stavba je tvořena z červeného pískovce a dvěma věžemi. Hezká je i její pestrá mozaiková střecha, která kontrastuje s červenou fasádou. Je umístěna přímo u řeky Rýn a z vrcholu věže katedrály je opravdu krásný výhled.

V nejnavštěvovanějším švýcarském muzeu si řadu exponátů osaháte

Cestování

Budova se začala stavět už v roce 1019 v románském a gotickém slohu. Pozdně románská budova však byla zničena zemětřesením, které postihlo Basilej v roce 1356, a byla tedy Johannesem Gmündem přestavěna. V roce 1424 ji rozšířil Ulrich von Ensingen a v roce 1500 Hans von Nußdorf. Stavba byla tedy dokončena po dlouhých letech v 15. století. Bylo na ni použito několik stavebních stylů.

Foto: Tereza Havlíčková

Na katedrále zaujme narůžovělá fasáda.

V letech 1431–1448 se zde odehrával basilejský koncil a mezi lety 1433 a 1435 se jej účastnili i zástupci husitských Čech a Moravy, kdy se jednalo o úpravě vztahů mezi husity a římskou církví. V roce 1436 byla nakonec v Jihlavě slavnostně vyhlášena kompaktáta. V katedrále se také mimo jiné nachází hrobka Erasma Rotterdamského.

Přívoz přes řeku za hubičku

U katedrály se ještě chvíli zastavíme u vyhlídky zvané Pfalz, která patří spolu s katedrálou mezi nejnavštěvovanější a je z ní hezky vidět na Rýn. Odtud sejdeme po schodech k řece, kde se necháme převézt na druhou stranu dobovým plavidlem, které využívá pouze proudu řeky. Tento zážitek určitě nesmí při návštěvě Basileji chybět. Cena je pouhé dva švýcarské franky, což je přibližně 50 korun. A na pravém břehu Rýna máme opět fontánu s motivem baziliška a také model starého města.

Foto: Tereza Havlíčková

Mittlere Brücke je nejstarším mostem přes Rýn.

Foto: Tereza Havlíčková

Přívozy jsou v Basileji doslova za hubičku.

Odtud se vracíme zpátky do centra přes most Mittlere Brücke, jenž sloužil jako hlavní cesta pro mezinárodní obchod. Mittlere Brücke je mimo jiné ještě starší než pražský Karlův most, postaven byl již roku 1226 a v roce 1905 byl přestaven do současné podoby.

Do švýcarského Lucernu nejen za nejstrmější železnicí světa

Cestování
Související témata:

Výběr článků

Načítám