Barokní zámek v Týnci u Klatov vypiplali jako dítě. Teď ho otevírají pro veřejnost

Rozsáhlý objekt má pět pater a pět tisíc metrů čtvrtečních. „Když jsme sem přišli, chyběly stropy, okna, dveře. Statika byla narušená a dovnitř pršelo,“ vracela se v čase Hana Jirmusová Lazarowitz.

Přiznala, že na obnovu národní kulturní památky padly všechny úspory, včetně pojistek a penzijního pojištění. „Prodali jsme byt i dům. A stejně jsme se neblížili okamžiku, kdy bychom mohli zatopit a přivézt obrazy,“ uvedla.

Nakonec se manželům podařilo získat peníze od ministerstva kultury a také z evropských dotací. „Když dorazilo sto deset milionů, věděli jsme, že je velká šance dílo dokončit,“ pokračovala Jirmusová Lazarowitz.

Zámek nechal na začátku 18. století vybudovat císařský komoří Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat. Stavbu měl na starosti architekt Giovanni Battista Alliprandi, musel se kvůli ní dokonce přesunout kus vesnice. Maxmilián rodinu zadlužil na čtyři generace. „A můj muž to zase celou generaci opravuje,“ porovnala majitelka.

V 19. století byly prostory v pronájmu, částečně sloužily i jako maštal pro dobytek. Věhlas se památce vrátil o století později, kdy Kolowratové přišli z emigrace. V Týnci mimo jiné vyrůstal slavný závodník a průkopník filmového umění Alexander Kolowrat.

Zámek následně přešel ve 20.a 30. letech 20. století do vlastnictví stavitele a architekta Jaroslava Polívky. „Zval sem kulturní elitu tehdejšího Československa a podporoval řadu umělců jako Alfonse Muchu, Karla Hašlera, Adolfa Loose nebo Josefa Váchala,“ vyjmenovala Jirmusová Lazarowitz.

Po Polívkově emigraci budovu obsadila německá armáda, krátce objekt fungoval jako sirotčinec. Dlouhá desetiletí v něm pak sídlila československá lidová armáda.

„Ty nejhorší časy ale přišly po roce 1989, kdy se tady nějaká firma pokoušela vytvořit luxusní hotel a kasino. Nejdřív tu zřejmě hledali poklady, všechno rozkopali, odkryli střechu, zničili barokní krov,“ popsala zámecká paní.

Současní majitelé na začátku odhadovali délku rekonstrukce ruiny na několik let. „Nakonec opravy trvaly pětadvacet let. Zámek je skutečně jako naše dítě, které jsme si vypiplali,“ přirovnala Jirmusová Lazarowitz. „Bylo to hrozné a výborné zároveň,“ komentuje dlouho trvající práce její manžel s úsměvem.

Nedochoval se zde žádný mobiliář. Nově vybudované stropy vyzdobili současní umělci za souhlasu památkářů. Malíři se museli jednotně držet tématu nebe, každý ho však pojal po svém.

Například Alena Anderlová vytvořila letící orly, kteří se proměňují v letadla. Tomáš Císařovský zase zaplnil strop malbou, která zabírá 100 metrů čtverečních. „Zobrazil jsem v ní osobnosti spojené se zámkem,“ řekl.

Zpočátku s prací trochu bojoval. „Děsil jsem se, jak ztvárnit barokního velmože. Malovat lidi v parukách a kostýmech není můj styl. Ale pak jsem si uvědomil, že Maxmilián mi připomíná stárnoucí rockové hvězdy, které jsem poslouchal, třeba jako Robert Plant z Led Zeppelin, a to mě smířilo,“ usmál se malíř.

Kromě zakladatele vyobrazil Sašu Kolowrata, stavitele Jaroslava Polívku a také malíře, grafika a spisovatele Josefa Váchala. Právě rozsáhlou sbírku jeho děl uvidí návštěvníci v Týnci, a to od května.

„Máme celou jeho Šumavu romantickou a umírající, téměř kompletní ex libris, obrazy a stovky dalších věcí,“ vyjmenovala Jirmusová Lazarowitz.

V plánu mají také opravit hospodářské budovy. V konírně vznikne zázemí pro turisty. Upraví rovněž čestný dvůr a šestihektarový park. Zájemci si v prostorách můžou uspořádat svatbu, konat se tady budou výstavy a v oválném sále i koncerty.

K vidění tu časem zřejmě budou nálezy ze zdejších archeologických průzkumů. Odhalily předměty z 9. a 13. století.

Zámek je v průběhu dubna veřejnosti přístupný o víkendech v rámci komentovaných prohlídek. Plné vstupné stojí 220 korun, snížené vyjde na 150 korun a rodinná vstupenka je za cenu 450 korun.