Barokní zámek Buchlovice má barvitou historii a často voní květinami

Buchlovický zámek se rozhodl zbudovat Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu, známý mecenáš umění. Předpokládá se, že proto, aby poskytl pohodlnější bydlení své choti Anežce Eleonoře, původem z italského rodu Colonna-Felsu. Snad i pro jižní domovinu jí hrad byl chladný a možná také proto bylo záměrem hraběte vystavět barokní vilu v italském stylu. Jak jinak, nechal ji hned obklopit prostornou zahradou. Stavba byla dokončena roku 1707.

Následovali pokračovatelé rodu, v maximální zkratce: prvorozený Zikmund Karel inklinoval k okultismu, astrologii a magii. Jeho syn Bernard Jan se dopracoval k titulu císařský komoří, zasloužil se o výstavbu oranžérie. Stejně jako jeho zastihla předčasná smrt po něm nastoupivší sestru Marii Terezii, a to po nešťastném pádu z koňského hřbetu poblíž Buchlova. Její sestra Marie Eleonora odkázala majetek Leopoldu z rodu Berchtoldů, svému synovci, čímž roku 1800 nastupuje na panství s Tyrolskem spojená šlechta.

Těžko dnes konstatovat, zda bylo čím se chlubit, pokud bylo něco pravdy na legendě, že právě jeden z předků jako první smrtelně ťal Přemysla Otakara II. v osudové bitvě na Moravském poli, stejně jako že expanze Berchtoldů k nám nastala po jiné bitvě, a to té na Bílé hoře. Ke spojení s Petřvaldy došlo již díky Marii Terezii, kterou pojal za ženu Prosper Antonín Berchtold, vlastnící například Stráž nad Nežárkou, kde jeho žena často pobývala.

Za zmínku stojí, nejen kvůli libozvučnému prostřednímu jménu, Bedřich Všemír Berchtold, jeden ze zakladatelů pražského Národního muzea. Jeho nevlastní bratr Leopold I., hrabě Berchtold, byl uznávaným vědcem a cestovatelem. Panství se stalo doživotním žalářem Zikmundovi I. Berchtoldovi, a to díky veřejnému nesouhlasu s Habsburky v roce 1948. Byl prvním, kdo umožnil prohlídky Buchlova veřejnosti. Zikmund II. se zasloužil o nové úpravy zámku i o nové přírůstky do sbírek, Leopold II., hrabě Berchtold, působil v diplomatických službách v Paříži, Londýně a v Petrohradě. Poválečné Benešovy dekrety převedly majetek Berchtoldů do správy státu a tam pobývající Alois Berchtold byl nucen přesídlit do Vídně.

Podrobnou historii obou rodů, stejně jako informace důležité pro návštěvu, nabízí web zámku.

Jeho prohlídka začíná vstupem kovanou bránou, prostranství před ním dominuje kašna. Přízemní sala terrena, jak bývá zvykem, umělecky bohatě vyzdobená, zaujme jak mozaikou, tak štukem. Mnoho štukových stropů zdobí zejména reprezentativní prostory zámku, které spolu s obytnými jsou základem prohlídky prvního okruhu. Zde je nutné zdůraznit, že druhý okruh, tedy zahrada, není zpoplatněn separátně, ale je součástí vstupenky do objektu.

Nábytek je zčásti historický, zčásti vyrobený věrohodným pseudoslohovým, tedy dokonale napodobujícím způsobem. Objekt tvoří dvě křídla - Horní a Dolní zámek. Trochu zavádějící může být domněnka, že podle názvu Horní sloužil vrchnosti, naopak, byl využíván nejen jako pokoje pro hosty, ale i coby stáje, zatímco Dolní poskytoval komfort majitelům a sloužil i k přijímání prominentních hostů.

Přestože zámek byl koncipován v italském duchu, zahrada vzdávala zprvu hold zahradám francouzským. Berchtoldové změnili pojetí na zahradu anglickou, tedy coby volnější park, ale i tak má dodnes prvky italské barokní zahrady. Bohužel se nedochovala sochařská výzdoba z konce 18. století, nicméně stojí za to, dojít si k obelisku, který zdobí erb Petřvaldů, pocházející z doby Marie Eleonory. Erb zobrazuje na zlatém a modrém poli ptáka, který podle legendy měl křikem zachránit jistého zemana - předka Petřvaldů, před přepadením nepřáteli. Oním ptákem nebyla kejhající husa, kterak známe z Říma, když ho chtěli dobýt Galové, ale páv. Zahrada je přístupná za poplatek i samostatně, a to do 30. listopadu, zatímco interiéry zámku se uzavírají 31. října.

Se zahradou souvisí floristická práce zahradníků - jako první je to dubnová Tulipomanie, tedy představení řezaných tulipánů z Nizozemska, v červenci zde bývá k vidění a čichovými receptory vnímána výstava Růže na zámku, která se zkraje prolíná s výstavou fuchsií, obvykle zahájenou 1. června a končící s posledním dnem září.

Bez zajímavosti není ani možnost návštěvy záchranné stanice živočichů, zejména dnes, kdy samozvaný pán tvorstva tráví a střílí běžné i vzácné opeřené dravce. A kdo zavítá v tyto končiny, navštíví dozajista i související hrad Buchlov - více o hradu včetně videa ZDE, stejně jako jen 6 km vzdálenou národní kulturní památku, kterou je barokní hřbitov Střílky z let 1730–1743, vybudovaný Amatusem Ferdinandem Petřvaldským.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Státní zámek Buchlovice