Posvátné místo pro čtyři náboženství je v horách Srí Lanky

…pro buddhisty Buddha, než vstoupil na nebe, pro hinduisty Šiva, když dotvořil svět. Podle muslimů patří Adamovi a zanechal ji zde po vyhnání z ráje, když ho Bůh přenesl na tento „rajský“ ostrov. No a křesťané přisuzují otisk svatému Tomášovi, který importoval na Cejlon křesťanství. Tak si vyberte. Ale ať stopa o velikosti 1,5krát 0,7 m patří komukoli, ten, kdo vyšplhá do takové výšky, udělá minimálně něco pro svoje zdraví.

Na vrchol vede několik cest. Často používaná je stezka od východu z vesnice Nallathanniya. Je sice nejdelší, ale převýšení je jen něco kolem 1000 metrů. Deraniyagala Udamaliboda ze severozápadu vede džunglí a je středně obtížná. Nedoporučuje se mimo sezónu, kdy se místní potoky mohou rozvodnit a zamezit lidem v průchodu na horu. Nejstrmější je Kuruwita Erathna, nicméně je také nejkouzelnější. Pod baldachýnem vysokých stromů a podél horské říčky s vodopádem se šplhá nejlépe romantikům. Pokud se v sezóně vydáte stezkou Rathnapura Palabathgala, musíte počítat s tím, že skončíte v zácpě. Tato nejkratší cesta na vrchol je totiž ze všech nejpoužívanější a uskutečníte-li výstup v době úplňku, připravte se na davy poutníků po celou cestu. Je totiž poya – a ta se na Srí Lance velkolepě slaví. Při všech stezkách jsou místa k odpočinku a k občerstvení.

Základ cesty na Adamovu horu je vyrazit časně v noci, abyste zažili východ slunce. Proto jsou stezky osvíceny světly, což má za důsledek, že noční pohled na svah je ozdobený náhrdelníkem světelných perel. Ten pohled ovšem nezažily dvě z mnoha osobností, které na tuto horu kdysi vystoupily – a to Alexandr Veliký a Marco Polo. Na vrcholu stojí buddhistické stavby a zvon, na který každý musí zazvonit tolikrát, kolikrát na horu vystoupil. A pak je tu ta posvátná stopa, u které se potkávají křesťané s muslimy, aniž by spolu bojovali na krev za světový mír. Zde nebydlí džihád ani inkvizice, ale všeobjímající klid duše, který je pro Srí Lanku tak typický.

Vrchol skýtá kromě hlavní „atrakce“ i nádherný výhled na okolní hory či na svahy čajových plantáží. Ostatně místní bílý čaj Adam’s Peak chutnající po medu a borovici, jehož sklizeň je limitována na 1500 kg ročně, je údajně schopen pomoci léčit rakovinu.