Článek
Čína tak nadále zachovává zvýšenou vojenskou přítomnost v okolí ostrova, který si nárokuje. V sobotu u Tchaj-wanu armáda 1,4miliardové země zahájila třídenní cvičení, při němž trénovala „úplné obklíčení“ ostrova.
Peking manévry odstartoval poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen minulý týden v USA sešla se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. I po jejich skončení se kolem Tchaj-wanu dál pohybují čínské válečné lodě a letadla.
Ve středu ráno tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že za uplynulých 24 hodin zjistilo v okolí ostrova osm čínských vojenských lodí a 35 letadel, z nichž 14 překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině.
Tchajwanská prezidentka ve středu prohlásila, že návštěvou ve Spojených státech znovu vyslala signál, že její země je odhodlána chránit svobodu a demokracii.
Mluvčí kanceláře čínské vlády pro záležitosti Tchaj-wanu Ču Feng-lien to ale vidí jinak. Prezidentka ostrovní země dostala Tchaj-wan do „bouřlivých vod“, uvedl ve středu. Poznamenal také, že vojenské cvičení bylo vážným varováním před provokacemi tchajwanských sil prosazujících nezávislost.
Čína u Tchaj-wanu simuluje útoky na zahraniční vojenské cíle
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně; loni v srpnu zahájil Peking rozsáhlé cvičení poté, co ostrov navštívila tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.
Čínská armáda nacvičuje obklíčení Tchaj-wanu
