Argentinské údolí ukrývá německou vesnici. Žádný Němec v ní ale nežije

Zakladateli La Cumbrecity byli prarodiče Ingrid Cabjolskyové, která zde dnes žije. Ti v roce 1932 emigrovali do Buenos Aires za prací. Toužili po nějakém prázdninovém domku, ale s plážemi v okolí hlavního argentinského města byli značně nespokojení. Navíc jim také chyběly hory a také bavorské městečko Garmisch-Partenkirchen, které v Německu pravidelně navštěvovali.

Manželé Cabjolskyovi začali prozkoumávat okolí. Od známého dostali tip na kouzelné údolí Calamuchita, ležícího skoro devět hodin cesty od Buenos Aires, do kterého se na doporučení vydali.

Část cesty museli podniknout na koni, jelikož tu v té době nevedly žádné cesty, nebyla tu prakticky ani žádná vegetace a okolní krajina působila pustě a nehostinně, s výjimkou vodopádu vedoucího do malé říčky. „Koukni, je tu voda, takže tu bude i život. Koupíme to, řekla prý moje babička,“ cituje britský Telegraph Ingrid Cabjolskyovou.

A tak manželé položili v roce 1934 základy dnešní La Cumbrecity. Na 500 hektarech půdy započali svou misi vytvořit idylickou německou vesnici uprostřed argentinských hor. Začali s budováním alpsky vyhlížejících chatiček a domků a pozemky začali prodávat známým a přátelům, ovšem pod podmínkou, že budou respektovat architekturu. Cabjolskyovi v okolí rovněž dali vzniknout silnicím, které obci propojily s dalšími vesnicemi.

Tím ovšem jejich kultivování krajiny neskončilo. V krajině vysadili na tisíce stromů, většinou borovice či smrky, které jsou pro tuto část Argentiny hodně netypické. Manželé chtěli, aby byl jejich nový domov skutečně věrnou kopií jejich milovaného Bavorska. „Jednou jsem navštívila Garmisch, který prarodiče měli velmi rádi. Když se projdete po tamním historickém centru, zjistíte, že vypadá hodně podobně jako La Cumbrecita. Skoro jsem tomu nemohla uvěřit,“ vypráví Cabjolskyová.

Když přišla druhá světová válka, manželé Cabjolskyovi se nemohli vrátit do Německa, protože Ingridina babička byla napůl židovka. Rodině to způsobilo rovněž problémy v Buenos Aires, kde Helmut Cabjolsky pracoval v Němci vlastněném Siemensu. Manželé se proto rozhodli natrvalo usadit ve své bavorské utopii.

Dnes žije ve vesnici kolem 1500 obyvatel. Sama Ingrid Cabjolskyová vlastní lokální bar a bistro, který tak trochu proměnila ve svatyni svých předků a zakladatelů obce. Návštěvníci zde najdou staré fotografie či dokumenty zarámované na zdech. „Pro babičku s dědečkem bylo velmi obtížné tohle místo vybudovat, hodně pro to obětovali a La Cumbrecita vznikla doslova z ničeho,“ odpovídá Cabjolskyová na otázku, proč by mělo rodinné dědictví přetrvat.

Do La Cumbrecity, která může ve zdejší krajině působit poněkud kýčovitě, nadšeně proudí turisté, kteří si chtějí tento malý kus Evropy v Jižní Americe prohlédnout. Podle Telegraphu jich je až kolem 300 000 ročně. Domy zdobí německé nápisy, přestože německy umí mluvit jen skutečně málo obyvatel. Návštěvníci zde najdou i ubytovací zařízení, a dokonce i chatičku s malým wellness.