Článek
Je prokázané, že se imperátor účastnil bojů s germánským kmenem Markomanů na současné Moravě, kterou chtěl coby novou provincii Marcomania začlenit do Římské říše. Území od Dunaje až po Jevíčko u Svitav, Olomouc či Hulín tehdy kontrolovala z Hradiska desátá legie.
Vizualizace někdejších římských lázní na Hradisku - prvních lázní na území ČR
„Zvýraznili jsme základy dvou budov. Celek tvoří takzvané mansio, což bylo luxusní ubytování pro nejvyššího velitele legie, popřípadě pro samotného císaře. Lázně v žádném z takovýchto sídel nemohly scházet,“ řekl Novinkám ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Balász Komoróczy.
Podle něj je možné, že se císař po lázni kochal pohledem na nedaleké vrchy Pálavy, jak to dnes dělají tisíce návštěvníků této vyhlášené moravské vinařské oblasti.
Vizualizace někdejších římských lázní na Hradisku. Nádrž byla schopna pojmout zhruba čtyři až šest lidí. Možná se v nich koupal i císař Marcus Aurelius.
Ústav již v Pasohlávkách vybudoval expozici Brána do Římské říše, kde představuje nejen nejcennější předměty nalezené na Hradisku včetně zbraní, ale také sen Marca Aurélia vybudovat provincii Marcomania. Po jeho smrti se stal císařem jeho syn Commodus, který ale od záměru upustil s tím, že by se nevyplatil. Oba zná veřejnost ze slavného filmu Gladiátor.
Zázemí pro římskou elitu
Základy staveb se našly v letech 1927-1928. Výzkum financoval prezident Tomáš G. Masaryk, který toto místo navštívil. Otázkou, na kterou vědci zatím neznají odpověď, je, zda se římské lázně na Hradisku plnily léčivou podzemní jodobromovou vodou z některého pramene v okolí. Nyní je využívá i nedaleký Aqualand Moravia, který je největším vodním světem v ČR.
Figurína legionáře v expozici Brána do Římské říše v Pasohlávkách na Brněnsku. Za ní vrch Hradisko, na němž kdysi sídlila desátá legie.
Mapa v expozici Brána do Římské říše v Pasohlávkách na Brněnsku ukazuje římské impérium.
Do mansia se obyčejný legionář neměl šanci dostat. V prvním z objektů byl bazén pro čtyři až šest osob, druhý tvořil ubytovací část. Šlo o budovy ze dřeva a hlíny, proto základy nebudou vyzděny kameny.
„Chceme jít přírodní cestou, takže budeme vysekávat trávu na základech budov, zvýrazníme je s pomocí květin či nízkých keříků tak, aby si Hradisko zachovalo svůj přírodní charakter,“ uvedl ředitel. Archeologové mají v plánu zvýraznit linie opevnění, ale také místa, na nichž kdysi stály řemeslné dílny starající se legionářům o údržbu zbroje.
Pokuta až 1,5 milionu korun, nebo vězení. Nápisy vyryté v Pompejích přijdou turistu draho
