Hlavní obsah

Antropolog Zelený žije napůl v Amazonii

Právo, Jan Rychetský

Žije střídavě v pralesech Jižní Ameriky a v moderní džungli dnešní Prahy. S nedůvěřivými indiánskými kmeny se natolik spřátelil, že ho přijaly mezi sebe. Jeho duchovním otcem je amazonský šaman Guňitze. Pětašedesátiletý antropolog Mnislav Zelený-Atapana bojuje za zmírnění zkázy v Amazonii a nedávno sepsal Encyklopedii šamanismu.

Foto: Archiv Mnislava Zeleného-Atapany, Právo

Z dnešních indiánských dětí vyrůstá generace, která utíká do měst a ztrácí svou kulturu.

Článek

Proč se pro vás stala právě Amazonie zemí zaslíbenou?

S otcem jsem každé prázdniny vandroval po Česku, později s kamarády po Balkáně. Pojmy Amerika a indiáni mají pro chlapce s dobrodružnou povahou velké kouzlo. Vždy mě to přitahovalo.Když jsem pak pracoval v přístavech Rotterdamu a Hamburku nebo na stavbě podzemní dráhy v Londýně a vydělal devizy, koupil jsem si palubní lístek do Rio de Janeira. To byl rok 1968 a tak začala moje anabáze v Latinské Americe.

Jak se vám povedlo prolomit tradiční nedůvěru přírodních národů vůči bílému muži?

Člověk se k nim těžko dostává, protože jejich území třeba v Brazílii kontroluje ministerstvo vnitra. Jít tam přímo, jako to dělal Alberto Vojtěch Frič, už nejde. Mně pomohla souhra náhod a Orlando Villas Boas, jenž znovuobjevil xinguské indiány a roku 1961 založil národní park Xingú. S jeho jménem jsem se dostal všude. Neměl jsem přitom žádný jeho dopis nebo doporučení. Stále tam totiž vše funguje na základě slova.

Získat indiánské jméno představuje složitý proces. Jak to proběhlo u vás?

Indiáni jednají impulsivně, bez jakéhokoliv plánu. Když pocítili, že jsem osoba, co mezi ně zapadne, dali mi jméno. Duchovní rodiče, indiánka Ayrika a šaman Guňitze, mě objali, prohlásili za syna a bylo. Až později jsem se dozvěděl, že jméno Atapana je názvem zeleného listu jednoho druhu palmy. Jméno je důležité, protože o vás mnohé vypovídá. Někteří indiáni dědí po svých předcích ještě magická jména, která jsou ale tajná. Mimo nositele jména ho zná pouze šaman.

.: Mnislav Zelený se svým přítelem z kmene Yawalapitů, obývajícího brazilskou Amazonii. foto: Právo/Archiv Mnislava Zeleného-Atapany

Šamana Guňitzeho považujete za duchovního otce. Předává vám své učení?

Pravda je, že se o šamanismus v poslední době zajímám více, ale žádné učení či vize jsem od indiánů nezískal. Šamanismus je tam velmi posvátný a náročný. Navíc k němu člověk musí mít předpoklady a projít mnohaletou výukou. Není to žádná hra.

Co si myslíte o běloších, kteří se prohlašují za šamany?

Jsou zpravidla na omylu. Nanejvýš bych jim přisoudil nálepku léčitelů, pseudošamanů, podvodníků. Šamanismus je totiž životní poslání a řehole.

Jak vy vnímáte šamanismus?

V průběhu čtyřiceti let zájmu o Amazonii jsem shromažďoval informace spíše náhodně. Zpočátku mi připadalo jako znesvěcení bavit se s indiány o šamanismu. Oni o tom sami neradi mluví a osobně jsem z toho měl strach. Teprve až v posledních letech mě to začalo zajímat do hloubky. Když mi třeba Kofánové dovolili pozorovat obřady yaché, kde pijí své omamné nápoje, chtěl jsem se také napít. Zdůraznili, že to není pro bílé, protože jde o moc silný nápoj, který nám nepatří.

Samozřejmě že jsou antropologové jako Castaneda, co si všechno chtějí vyzkoušet, ale já se řídím pokyny svých šamanských přátel a jejich umění jim neberu. Nechal jsem si ty věci od nich vysvětlit. Jsou stupně vidění podle síly drogy a je to mimovědomé poznávání světa. Jde o výuku mládeže, přes kterou se jí otevírá svět duchů, zvířat, obrů až po poznání vlastní smrti. Šaman jim ji nasimuluje. Technologie šamanismu je v podstatě všude stejná.

Vyvíjí se šamanismus?

Už nemusí. Nicméně se stále kultivuje. Pralesní indián se nevyvíjí, protože by ho pokrok zničil. Institucionalizovaná náboženství šamanismus převzala a do svých nauk začlenila mnoho z jeho technik. Judaismus, křesťanství, islám, buddhismus, prostě všechna náboženství šamanismus vykradla a pak ho zapudila. Šlo o konkurenci pro třídu kněžích. Rituální zpěvy alias gregoriánské chorály, bubnování, lámaistické zvonečky, kadidlo a tak dále.

Do jaké míry nabourala misionářská činnost původní šamanismus?

Žil jsem tam i na několika misiích. Byl jsem u jezuitů a evangelíků. Následně jsem zjistil, že indiánům misionáři tak moc nevadí. Každý indián je věřící. Věří v přírodu a s křesťanstvím si jen přejmenoval přírodu v boha. Jde o terminologii. Ježíš je podle nich velký šaman. Vždyť léčil slepotu stejně jako jejich šamani. Takhle to tam prorostlo. Indián věří, že je všude přítomen duch. A to, že se u nás šamani představují jako přisluhovači ďábla, vychází z konkurence křesťanství.

.: Žena kmene Yawalapitů spřádá bavlnu. foto: Právo/Archiv Mnislava Zeleného-Atapany

Nevydal jste se na tenký led, když jste tento prastarý světonázor vtěsnal do jedné encyklopedie?

Každou encyklopedii lze neustále doplňovat. Snažil jsem se prezentovat šamanismus jako celosvětový kulturní fenomén, který procházel všemi světadíly. Každý z nás má v mozku uloženy pozůstatky šamanismu, jen o nich neví. Poslední výzkumy vědy navíc schopnosti šamanů ověřují. Kde je vlnění, tam je i možnost komunikace. Takže komunikovat se zvířaty nebo rostlinami není hloupost. Vždyť kmitání krystalů objevila kvantová fyzika. Snažím se na to upozorňovat. Nejmocnější šamani léčí kupodivu foukáním, tedy dechem.

Jak to vypadá?

Dech je mocný, rovná se duši a ta je život. Říká se, že někdo někomu vdechne život. Nejschopnější šamani na lidi foukají. A všichni to děláme. Když si dítě rozbije koleno, co udělá tatínek? Automaticky mu ho pofouká, aniž tuší, proč to dělá.

Co tedy chcete dokázat se svou společností Velká Amazonie?

Vozíme tam léky a turisty, aby měli indiáni peníze. V tu ránu s nimi ale začínají problémy. Vidím to na pozadí šesti let, jak se vše katastrofálně zhoršilo. Jde o obrovský pád, který jsme chtěli nějak zastavit. Moc se to nedaří, ale pokračujeme.

Nicméně zrovna v Amazonii Češi dosáhli poměrně dost úspěchů. Vždyť našli třeba prameny Amazonky…

Ale zrovna tohle nic neřeší. Jde o náš úspěch. Je poměrně jednoduché tam přijít, vytáhnout vlajku na kopec a říci, že jsme udělali prvovýstup. Jde o vědecké závody, které však pro tamní lidi nemají žádnou cenu. Tolik let jsem s nimi žil a oni mi neustále dávali informace. Takže teď bych jim měl něco přinášet zase já. Například nyní pořizujeme soupis jejich léčivých rostlin, aby se vědění a znalosti zachovaly pro mladou generaci. Mládež totiž i tam utíká do měst a ztrácí svou kulturu.

Jak řešíte dilema, že jim vozíte peníze, kvůli nimž se jim v podstatě bortí svět?

Je to špatné. Ničím je tím, ale oni to chtějí. Už to nemohu řešit. Jistě, nejlepší je tam nejezdit a nechat je v jejich světě. Jenže tam jezdí spousta jiných bělochů, kteří jsou horší než já, takže mě to vždy donutí, abych s nimi jako přítel alespoň pobyl.

Související témata:

Související články

OBRAZEM: Amazonka a život kolem ní

Amazonka měří přes sedm tisíc kilometrů (prameny o její délce se různí). Kolem ní je nehostinný prales, kde žijí indiáni. Tamní fauna a flóra čítá tisíce...

Výběr článků

Načítám