Ani vědci si nejsou jisti, které velkoměsto je největší

Většina expertů je ochotna označit za největší megapoli Tokio. Má přece na 36 miliónů obyvatel. Ale pozor! Jádro japonské metropole hlásí jen osm miliónů lidí, kteří v něm žijí.

Takže při rozhodování, kdo z kandidátů drží titul, opravdu záleží na výkladu slova „velkoměsto“. Módně řečeno: je to o způsobu jeho měření. Proto je tak těžké najít tu nejlepší odpověď.

Jak upozornila zpravodajka BBC Ruth Alexanderová, Tokio se do knih rekordů dostalo jen proto, že okolní oblast – zahrnující japonské druhé největší město Jokahamu a 86 dalších center – je nyní už tak zastavěná a propojená, že se stala jedním kompaktním urbanizovaným celkem. Jen sama Jokohama má 3,6 miliónu obyvatel.

Definovat hranice velkoměsta není snadné. Už proto, že neexistuje mezinárodně standardní měřítko, které by všechny uspokojovalo. Tři vědci, kteří v roce 2009 porovnávali osm různých seznamů velkoměst podle jejich populace, zjistili, že do žebříčků „top dvacítky“ proniklo už celkem 30 kandidátů.

Jeden z autorů zprávy Richard Greene, profesor geografie z americké Univerzity Northern Illinois, prohlašuje, že dokonce i nejautoritativnější seznam – z dílny OSN – „srovnává jablka s hruškami“.

„My uvažujeme o třech konceptech velkoměst,“ říká. „Jedním je komunální definice – právní město jako takové, chcete-li. Druhým konceptem nazýváme urbanizovanou oblast, či fyzické město – hustě zastavěnou část. Třetím je metropolitní oblast, o níž někteří lidé hovoří jako o vlivové oblasti města – kam až sahá, například pokud jde o dojíždění do práce,“ vysvětluje Green.

Tokio si většina expertů vybírá jako největší město kvůli počtu obyvatel ve větší urbanizované oblasti. Pravděpodobně bude na špici i v roce 2025, byť moc nových lidí asi nepřibude. OSN očekává, že jej budou následovat dvě velkoměsta v Indii – Dillí a Bombaj. Ta by mohla mít v té době 29, respektive 26 miliónů obyvatel.

A jak je to s městy v zemi, o níž se nyní nejvíce hovoří – v Číně? Její statistický úřad v polovině ledna oznámil, že čínská města rostou tak rychle, že v nich loni poprvé žilo víc lidí než na vesnicích. Konkrétně až 51,27 procenta z asi 1,3 miliardy obyvatel. Přitom ještě na konci tzv. kulturní revoluce (1966 – 76), před zahájením Tengových hospodářských reforem, žil ve městě jen každý pátý Číňan.

Čínské populační statistiky ale mohou být obzvlášť zavádějící. „Prakticky přes noc se stal Čchung-čching největším městem nejen v Číně, ale také na světě,“ oznamoval v roce 2005 časopis Time. Ale nebylo to tak, podotýká Alexanderová. Čchung-čching metropole stejnojmenné provincie, není ani největším městem světa, ani Číny. Proč si to tolik lidí myslí?

Kam Wing Chan z Washingtonské univerzity v USA, který vybudoval svou kariéru na opravování přehnaných tvrzení, vysvětluje, že to, co Čína nazývá municipalitou nebo velkoměstem, je spíše provincií.

Velkou část z 30 miliónů lidí, kteří údajně žijí v Čchung-čchingu, tvoří podle profesora vlastně zemědělci žijící ve venkovských usedlostech. Je to fakticky oblast o rozloze Rakouska, podotýká.

„A když cestujete z centra do některých periferních částí, kde oněch 30 miliónů lidí žije, může to trvat jeden až dva dny, jelikož silnice nejsou v dobrém stavu. Tudíž to asi nelze nazývat velkoměstem. Jelikož když nějaké místo nazýváme velkoměstem, obecně se předpokládá, že jde o zónu s pravidelnou dopravou z domova do práce.“

Profesor Chan má za to, že rozumnější odhad městského obyvatelstva Čchung-čchingu je šest nebo sedm miliónů.

Největším městem v Číně je její finanční metropole – přístavní Šanghaj. Město slavného koloniálního lesku, za Maa tvrdě potrestaného, a dnes znovu výspa přepychu. Nabízí vše: burzu, mrakodrapy, obchody největších světových značek – i závod automobilky Škoda. Hlavní investor tamní české čtvrti Tchu Chaj-ming, manažer developerské a realitní společnosti Shanghai Hodoor Real Estate Development, nedávno pro Právo řekl, že výkladní skříň Číny má 23 miliónů obyvatel. Jiní tvrdí 20 miliónů. Profesor Chan si ale myslí, že 16 miliónů je lepší odhad.

Jak podotýká, každý si rád myslí, že čínská města jsou větší, než ve skutečnosti jsou. Musel dokonce opravovat své vědecké kolegy na světové konferenci o globálních velkoměstech v budoucnosti.

„Snažili se vykreslovat skutečně katastrofický obrázek jakýchsi nezvladatelných městských obrů, megaměst s populací 20 až 30 miliónů lidí. Prohlašovali, že Čína jich v této kategorii snadno několik získá. To však není pravda – vycházejí pouze ze špatné definice. Katastrofický scénář určitě bude nutné přepracovat,“ zdůrazňuje profesor Chan.