Teotihuacán - starověké posvátné místo

Název Teotihuacán znamená „místo zrození bohů“ a je odrazem víry Aztéků ve skutečnost, že právě zde bohové stvořili vesmír. Toto posvátné místo nás i dnes stále fascinuje neuvěřitelnou rozsáhlostí jednotlivých monumentů, přesně rozmístěných podle přísných geometrických a symbolických principů.

Vznik města se odhaduje na období kolem roku 100 př.n.l. a výstavba pokračovala přibližně až do 6.stol.n.l. Dodnes neznáme původ samotných stavitelů, či jejich jména a náboženské představy nebo jazyku víme opravdu jen velmi málo. Jisté však je, že položili základy něčemu velkolepému, z čehož se později vyvinulo epicentrum kultury a obchodu starověké Mezoameriky a svou velikostí (31 km2) předčilo samotný věhlasný Řím.

V období svého vrcholu kolem roku 500 n.l. dosahoval politický a obchodní vliv Teotihuacánu až do vzdálených oblastí dnešního Yucatánu a Guatemaly. Podle dochovaných murálií (nástěnných maleb) se dohadujeme, že obyvatelé této mocné říše byli zdatní válečníci, k jejichž cílům nepatřilo dobývání nových teritorií, ale získávání co největšího počtu zajatců, kteří se stali oběťmi náboženských obřadů za odvrácení konce světa. Velké množství bylo také obětováno při dedikaci nové svatyně. Například v případě dominanty Pirámide del Sol (Pyramida Slunce)  byly do každého stupně jejího schodiště zazděny lebky malých dětí.

Pravděpodobně nejvyšším božstvem Teotihuacánu byla žena, učenci zvaná „Pavoučí žena“. Další vyobrazení dokládají existenci mnohých dalších bohů, např. bohyně vody, boha deště, opeřeného Serpenta, boha slunce, bohyni Měsíce, starého boha ohně.

Z dosud neobjasněných důvodů obyvatelé Teotihuacánu své velkolepé město kolem r. 700 n.l. postupně opustili.

Odborníci se domnívají, že příčinou úpadku města bylo přelidnění a následné vyčerpání veškerých přírodních zdrojů potřebných k životu. Asi 50 let po svém kompletním osiření město padlo za oběť ničivému požáru, jenž na dlouhá staletí pokryl většinu monumentů milióny tun popele. Je možné, že žháři byli sami původní obyvatelé Teotihuacánu nebo odpůrci náboženství, jež tato mocná říše uctívala, tedy Toltékové.

Podle Aztéků, kteří Teotihuacánu dali jméno – Místo zrození bohů nebo též Město bohů, se zde bohové sešli, aby po skončení předešlého, čtvrtého světa, dali vznik novému slunci a měsíci. Místo bylo Aztéky velmi vysoce uctíváno a sloužilo jako poutní centrum jejich základny Tenochtitlánu – dnešního Mexico City.

Calzada de los Muertos

Hlavní tepna, kterou archeologové nazývají Ulicí Mrtvých, se táhne téměř napříč celým rozlehlým komplexem. Dnes je z původní cesty odhalený a zrekonstruovaný necelé dva kilometry dlouhý úsek, zbytek neustále skrývá své tajemství pod silnými vrstvami hlíny a kamení.

Pirámide del Sol

Třetí největší pyramida na světě (první dvě místa patří Velké pyramidě v Cholule a Cheopsově pyramidě v Egyptě). Přesný účel této monumentální stavby nebyl objasněn. Vědci však zde v roce 1971 objevili nedaleko západní strany pyramidy vchod do asi 100 m dlouhého tunelu ústícího pod základy celé stavby do rozlehlé jeskyně ve tvaru čtyřlístku. Podle nálezů řady religiózních artefaktů jeskyně zřejmě byla místem vzniku nového universu a místem uctívání slunce v dobách, kdy pyramida ještě neexistovala.

Pirámide del Sol v období vrcholu měla velmi jasnou rudou barvu, která především při západu slunce dodávala stavbě impresivní výraz.

První část Pirámide del Sol vznikala okolo 1. stol.př.n.l. a chrám, jenž kdysi korunoval její vrchol, byl dokončen asi o 400 let později, tedy cca 300 n.l.

Než však na počátku 20. století došlo k objevení stavby a jejímu postupnému odkrytí, chrám dočista zmizel a pyramida samotná se proměnila v hromadu sutin, pokrytou hustým porostem křovin a stromů. Dnes je budova kompletně odhalená a její schodiště sestávající z 248 schodů nám umožňuje vystoupat na její vrchol a odtud se pokochat nezapomenutelným pohledem na rozsáhlý komplex Teotihuacánu i jeho široké okolí.

Pirámide de la Luna

Pyramida Měsíce byla vystavěna v době kolem 300 n.l.  Je sice menší než Pyramida Slunce, ale proporčně vyváženější. Její podoba byla údajně inspirována posvátnou horou Cerro Gordo nacházející severně směrem od města.

Plaza de la Luna

Náměstí Měsíce je seskupení dvanácti chrámových platforem s oltářem uprostřed před pyramidou, jež pravděpodobně sloužilo jako místo náboženských tanců. Experti se domnívají, že počet 12 platforem navýšený o samotnou pyramidu dává dohromady magickou 13, což je klíčová cifra v systému dávného rituálního kalendáře středoamerických kultur.

La Ciudadela

Citadela, jak místo nazvali španělští dobyvatelé, je ohromný čtvercový komplex, ponořený do země. Nesloužil však jako pevnost. Odborníci se domnívají, že areál využíval jako svou rezidenci samotný nejvyšší vládce města.

Čtverec masívních 390 m dlouhých stěn osazený na vrchu patnácti pyramidami obklopuje rozsáhlé otevřené prostranství, jemuž na východní části vévodí stupňovitá stavba Templo de Quetzalcoátl (Quetzalcoátlův chrám).

Tato fascinující dominanta nás oslňuje svou jedinečnou výzdobou. Její fasáda je zdobená skulpturami hlav serpentů, každá váží kolem čtyř tun. Vedle nich se tu nachází čtyřoké kreatury se dvěma tesáky, jež bývají často považovaný za ztvárnění boha deště Tláloca. Na vrcholu templu se tyčí pyramida, v níž archeologové nalezli na 200 obřadně pohřbených koster bojovníků.

Museo Teotihuacán

Zážitek Teotihuacánu by nebyl úplný bez návštěvy místního muzea, jehož expozice jsou tématicky rozděleny a popsány v anglickém a španělském jazyce. Najdete zde skvělé interaktivní výstavky, ukázky artefaktů, panely s freskami či velmi oblíbený velkoplošný model celého města zasazený ve skleněné podlaze.

Teotihuacán leží v nadmořské výšce 2 121m, a tak si nezapomeňte přibalit do batohu opalovací krém, dostatek vody a také pláštěnku na ochranu před v létě téměř pravidelným odpoledním deštěm.

Autor : Eva Špačková