Saskatchewan - rychle tekoucí voda

Území Saskatchewanu bylo v dávných dobách dnem oceánu, který ustoupil před několika milióny lety. Z geologického pohledu jde tedy o mladou krajinu vytvarovanou v průběhu posledního miliónu let. Hlavním geologickým tvůrcem vzhledu krajiny byly ledovce, které se sunuly jihozápadním směrem a zanechaly za sebou ledovcová jezera.

Zbytky ledovců roztály v posledních zhruba 8 000 – 10 000 letech. Krajina je celkově spíš nehostinná, s malým množstvím zeminy, neboť je ji hodně odnášeno silnými větry vanoucími ze studených arktických oblastí. Obilné oblasti se nacházejí ve výškách okolo 600 – 900 m na jihu a západě, ale pak mají tendenci se snižovat směrem na východ a sever na výšky 150 – 300 m, což naznačuje i tok řek vesměs do oblasti Hudsonova zálivu na severu provincie. K největším přírodním bohatstvím provincie patří fosilní paliva, potaš (uhličitan draselný) a uranová ruda.

První obyvatelé oblasti, ze které se stala provincie Saskatchewan, a po kterých nezůstaly téměř žádné písemné důkazy o jejich přítomnosti, byly kočovné kmeny Athabasků, Chipewyan, Amisk, Slavey, Blackfoot, Cree a Assiniboine.

Lidé se živili hlavně lovem sobů a losů, méně již bizony. Příslušníci těchto kmenů pojmenovali spoustu míst po cele provincii. Dodnes mají některé ze severských kmenů jen omezené kontakty s civilizací. Ke kontaktu s Evropany došlo roku 1690, když Henry Kelsey, zaměstnanec Hudson´s Bay Company (HBC), proplouval řekou Saskatchewan západním směrem až do dnešního Prince Albert. Pak zamířil jižním směrem do prérijních oblastí.

Tehdejší velkou módou v Evropě byly kožešiny a kožešinové pásy. Nejlepší byly z bobra, kterých se ve zdejších vodách nacházelo obrovské množství. Právě to byl důvod obchodních společností (především pravě HBC) k průzkumným cestám v těchto končinách, podobně jako v sousední Albertě a postupně i dál na západ až k Tichému oceánu.

Dalším, který následoval Kelseye, byl roku 1730 La Verendrye.

Ale jeden z nejznámějších průzkumníků v dějinách celé západní Kanady byl David Thompson, který roku 1796 jako první vyrazil severně od řeky Churchil River před tím, než dosáhl jezera Lake Athabasca.

Samozřejmě jako v jiných oblastech, i tady se hlavním artiklem při směně zboží stal alkohol. Společně s nemocemi dovlečenými mezi domorodé kmeny přispěl k velkému poklesu počtu původních obyvatel. Nedá se však říci, že všechny expedice měly obchodní charakter. Zhruba o století později po prvních „honbách“ za kožešinami přicházejí i expedice, které zajímá krajina a život na málo poznaných prériích i v horách. Jejich cílem je ale i hledání cest a průsmyků za účelem protažení železničních tratí až k Tichému oceánu.

K nejvýznamnějším expedicím patří určitě ty, které vedly Sir John Franklin a Dr. John Richardson v letech 1819–27. Expedice Johna Pallisera v letech 1857–58, což byla britská akce, se časově shoduje s kanadskou expedicí vedenou Henrym Hindem, zaměřenou na možnosti zemědělského využití západní Kanady. Tato cesta byla pro Hinda vyvrcholením jeho vědecké činnosti a přinesla cenné informace o přírodních podmínkách navštívených oblasti.

Do poloviny 19. století tak pomalu ztrácí obchodní společnosti v oblasti své dominantní postavení. Roku 1867 dochází k vytvoření Kanadské federace a krátce poté (1870) k převedení území známého tehdy jako Rupert´s Land neboli Rupertova země, kterou obhospodařovala HBC, pod správou Kanadské federace.

Bylo podepsáno několik smluv s domorodými obyvateli, což vedlo k jejich přemístění do méně výhodných oblastí, kde „nepřekáželi“ v procesu osidlování „dálného západu“ Kanady.

Roku 1872 přišlo několik dalších zákonů, které podpořily imigraci, a to především Evropanů.

Vlak přijel poprvé do Saskatchewanu v roce 1882. Vliv, který tato opatření i možnost cestování vlakem měla na nárůst i složení obyvatelstva, je velice dobře vidět na následujících číslech: roku 1885 měla provincie 32 000 obyvatel, z toho polovina byla Britů a 44 % původních obyvatel. Roku 1911 se už tato čísla podstatně změnila – celkem 492 000, přičemž Britů stále zhruba polovina, ale domorodých jen 2,5 %. Masová imigrace skončila ve 30. letech.

Rozloha: 652 330 km2 (6,5 % celkové plochy Kanady) – z toho téměř 60 000 km2 jezer

Rozloha: 652 330 km2 (6,5 % celkové plochy Kanady) – z toho téměř 60 000 km2 jezer Nejvyšší bod: Cypress Hills 1392 m

Rozloha: 652 330 km2 (6,5 % celkové plochy Kanady) – z toho téměř 60 000 km2 jezer Nejvyšší bod: Cypress Hills 1392 m Nejnižší bod:  pobřeží Lake Athabasca 213 m

Rozloha: 652 330 km2 (6,5 % celkové plochy Kanady) – z toho téměř 60 000 km2 jezer Nejvyšší bod: Cypress Hills 1392 m Nejnižší bod:  pobřeží Lake Athabasca 213 m Počet obyvatel: 1 054 000

Rozloha: 652 330 km2 (6,5 % celkové plochy Kanady) – z toho téměř 60 000 km2 jezer Nejvyšší bod: Cypress Hills 1392 m Nejnižší bod:  pobřeží Lake Athabasca 213 m Počet obyvatel: 1 054 000 Hlavní město: Regina (178 225 obyvatel)

Rozloha: 652 330 km2 (6,5 % celkové plochy Kanady) – z toho téměř 60 000 km2 jezer Nejvyšší bod: Cypress Hills 1392 m Nejnižší bod:  pobřeží Lake Athabasca 213 m Počet obyvatel: 1 054 000 Hlavní město: Regina (178 225 obyvatel) Další velká města: Saskatoon (196 816)‚ Moose Jaw (32 631), Prince Albert (34 752)

Přijetí do federace: 1905

Přezdívka: The Bread Basket of Canada (Chlebová ošatka Kanady)

Přezdívka: The Bread Basket of Canada (Chlebová ošatka Kanady) Vlajka: vlajka sestává ze dvou vodorovných barevných částí (polovin). Nahoře zelená, dole žlutá. Provinční erb je umístěn v levém horním rohu, provinční květina, západní divoká lilie, je uprostřed výšky pravé půlky vlajky.

Přezdívka: The Bread Basket of Canada (Chlebová ošatka Kanady) Vlajka: vlajka sestává ze dvou vodorovných barevných částí (polovin). Nahoře zelená, dole žlutá. Provinční erb je umístěn v levém horním rohu, provinční květina, západní divoká lilie, je uprostřed výšky pravé půlky vlajky. Státní pták: Sharp‑tailed Grouse (Tympanuchus phasianellus, tetřívek ostroocasý),

Státní květina: Orangered lily (Lilium philadelphicum L. var. Andinum, známá jako prérijní lílie)

Národní parky, rezervace, monumenty:

Národní parky, rezervace, monumenty: Prince Albert National Park

Grasslands National Park

• Saskatchewan je prérijní provincií. Je velice náchylný na změny počasí, obzvlášť na studený vzduch ze severu, není od polárních oblastí chráněn žádným pohořím. Z tohoto důvodu mohou teploty dosahovat až neuvěřitelných výkyvů. Maximální teplota v provincii byla naměřená v červenci 1937 v Midale a to 45 ˚C, což je zároveň kanadsky rekord. Naopak, v Prince Albert byl naměřená nejnižší teplota v únoru 1893, a to ‑56,7 ˚C.

• Saskatchewan je prérijní provincií. Je velice náchylný na změny počasí, obzvlášť na studený vzduch ze severu, není od polárních oblastí chráněn žádným pohořím. Z tohoto důvodu mohou teploty dosahovat až neuvěřitelných výkyvů. Maximální teplota v provincii byla naměřená v červenci 1937 v Midale a to 45 ˚C, což je zároveň kanadsky rekord. Naopak, v Prince Albert byl naměřená nejnižší teplota v únoru 1893, a to ‑56,7 ˚C. • Společně s Albertou jsou jedinými dvěma kanadskými vnitrozemskými provinciemi, nemají přístup k moři.

• Obyvatelstvo Saskatchewanu mluví hlavně anglicky, avšak 12 % má rodný jazyk jiný, než je angličtina.

Autor : PaJa America Tours