Článek
Do Obergestelnu přijíždíme kvůli běžkám, protože i když zrovna neholdujete sjezdovým lyžím nebo snowboardu, neznamená to, že jste odpůrcem zimních dovolených v horách. Stačí si jen vybrat z řady alternativ. Běžky jsou bezpochyby jednou z nich. Obzvlášť, pokud bydlíte ve městě a chcete si na dovolené naplno užít všechny ty skvostné výhledy na sněhem zaváté horské štíty. Údolí Goms je navíc svými běžkařskými trasami proslulé. Některé jsou delší než 100 kilometrů.
Tmavé domy ze dřeva jsou pro tento region typické.
Vypadá to na pěkný zimní den. V půjčovně vyfasujeme veškeré vybavení, a tak nic nebrání tomu, abychom vyrazili vstříc nekonečným zasněženým pláním. „Běžkování je trochu jako tanec,“ vysvětluje místní instruktor a náš průvodce. Kvůli co nejpřesnější ilustraci zpomaleně ukazuje ladné pohyby.
Začínají se honit sněhové mraky.
Ačkoliv se běžkování nezdá složité, není prý žádným pravidlem, že by pro lyžaře byly začátky na běžkách snazší než pro ty, kteří na lyžích nikdy nestáli. Nicméně, i když nepadáte, není hračka zkoordinovat ruce a nohy do správné choreografie.
Ať už je váš běžkařský styl dokonalý, nebo má své mouchy, užijete si tento sportovní zážitek plnými doušky a vychutnáte si ten snad až voňavě čerstvý vzduch, který vdechujete.
Široké tratě poskytují pohodlnou jízdu pokročilým běžkařům a samozřejmě i začátečníkům.
Příroda kolem je tichá a bílá jako v Mrazíkovi. Větve se prohýbají pod nánosy sněhu... Nic víc než bílá a v ní tmavé obrysy holých stromů.
Pod taktovkou přírody
Sílící vítr sfoukává z větví čerstvé sněhové vločky, vypadá to jako vánice. Ta přichází jen o chvilku později. V prvních momentech je to pouze nepříjemné, jak sníh s větrem neopatrně hladí naše zmrzlé tváře. Zanedlouho už ale začínáme bojovat s běžkami, počasím i sami se sebou. Kloužeme se proti větru, sníh máme všude a prsty v rukavicích pomalu začínají promrzat.
„Už nejsme daleko,“ utěšuje nás instruktor. Míříme okružní jízdou zpět k půjčovně.
Když po dalších asi 15 minutách ve sněhovém pekle konečně otevíráme dveře půjčovny, cítíme nepopsatelnou úlevu. Na vlastní kůži jsme okusili proměnlivost horského počasí. Nutno podotknout, že jsme cestou zpět potkali běžkaře v opačném směru. Zimní nečas je od sportu evidentně neodradil. A nás nakonec vlastně taky ne.
Sluneční paprsky se opět dostaly ke slovu.
Jakmile se počasí trochu umoudřilo, vyrážíme opět ven. Právě tato nevyzpytatelnost přírody k horám neodmyslitelně patří.
Jak dobít energii (a spálené kalorie)
Kdybyste náhodou v Obergestelnu také potřebovali na chvíli utéct sněhové smršti, zajděte si tu do restaurace na zdejší specialitu. Jmenuje se Gommer Cholera a jedná se o typ jídla „co dům dal“. Na talíři vám přistanou brambory, sýr, cibule a jablka v listovém těstě.
Více o údolí Goms
Protéká jím řeka Rhôna, která pramení právě nad Obergesteinem. Ze Švýcarska se pak táhne dál na území Francie.
Údolí Goms je obehnané alpskými masivy.
Legendou pro lyžaře a další nadšence pro zimní sporty je ledovcové středisko Aletsch taktéž spadající do regionu Goms.
V každé vesnici stojí kostel.
Typické jsou také staré tmavé domky ze dřeva. Působí strašidelně, ale neodmyslitelně patří k místnímu koloritu.
V této krajině, konkrétně ve vesnici Niederwald, se narodil legendární hoteliér César Ritz. Místní jsou na to náležitě pyšní.
K pití si dejte třeba Rivellu — červenou, tradiční. Typický švýcarský nealkoholický nápoj si zamilujete. Možná vám dokonce při zpáteční cestě o pár litrů ztěžkne kufr...