Hlavní obsah

Albánie je země antiky, hor i pláží

Právo, Luboš Forejt

Albánie umí být až podbízivá, neboť její návštěvníci tu naleznou moře, četná jezera, romantická pohoří, ale i historická města se stavebními památkami, jakými jsou třeba pevnosti, kláštery, kostely i mešity. S turisty se ale téměř nesetkáte. A tak si nutně položíte otázku, zda země teprve nečeká na svoje objevení.

Článek

V Albánii naleznete rozsáhlé, lidským konáním prakticky nedotčené plochy přírody. Ve městech se budete cítit stejně dobře jako v kterékoli jiné části jižní Evropy. V létě, kdy není nouze o teplé počasí, určitě oceníte možnost návštěvy mořských i jezerních pláží.

Zachutná vám dobré jídlo, kvalitní pivo i víno, speciality z ryb nebo lákavé cukrářské výrobky. A zdejší obyvatelé? Ti jsou otevření a přátelští. Ne všechno je ovšem ideální.

Návštěvník musí slevit

Cestujete-li třeba rozměrnějším autem nebo jako my autobusem, musíte počítat s tím, že se pokaždé nesetkáte s hladce průjezdnými silnicemi. Existují sice mnohakilometrové, takříkajíc bezproblémové oblasti, ale zejména v horách mohou nastat obtíže se zatáčením na úzkých, ostře lomených komunikacích s kamenitým povrchem a mnohdy i s nepříznivým sklonem.

Řešení v podobě tunelů, nadjezdů nebo přemosťování celých údolí je zatím nad možnosti země. Snadnější by jistě bylo naučit obsluhu v restauracích i jiným jazykům než jejich mateřštině. Též odpadky by měly mizet z mnohdy jinak velmi atraktivních míst rychleji než dosud. A že by k rozvoji turistiky přispělo i vybudování kempů nebo tábořišť, s nimiž jsme se prakticky nikde nesetkali, je zcela evidentní.

Všeobecně však platí, že pokud trochu slevíte ze svých nároků, Albánie vás nezklame.

Cesta začíná na severu

V severní části Albánie se prostírá krasové Skadarské jezero o hloubce až 44 m, jeho střední hloubka je 5 až 6 m, plocha 369,7 km2. Jeho pobřeží je ovšem často bažinaté. Po průjezdu černohorskoalbánského hraničního přechodu Tuzi-Hani Hotit směřujeme do vesničky Xhaj v pohoří Prokletije, kde se se svým autobusem ocitáme po necelých třech hodinách jízdy.

Stany stavíme na zahradě u místní hospody. Tento způsob nocování si lze užít v Albánii s mnoha českými cestovními kancelářemi, které tu mají četné, a vzhledem k již zmíněné neexistenci kempů, i nezbytné známosti.

Následujícího dne nás stařičká ifa, náklaďák, který má už "svoje" dávno odsloužené, odváží do blízkosti nejvyšších horských vrcholů. Na korbě nejsou lavice, někdo tráví jízdu ve stoje, jiný sedí na plechové podlaze. K cíli cesty musíme urazit ještě několik kilometrů pěšky. Posléze se nám nabízejí kruhové výhledy na skály Národního parku Theth. Zajisté příjemná odměna za trochu námahy.

Po dvou dnech strávených na stejném místě se vydáváme jižním směrem a z oken autobusu pozorujeme, že zdejší kraj rozhodně nepatří mezi bohaté. Ve Skadaru, v místě, kde řeka Bojana vytéká ze Skadarského jezera, stála pevnost údajně už v dobách římských. Současnou - Rozafat - stavěli Benátčané.

Pod ní se setkáte s tzv. Olověnou mešitou ze 17. století. V dohledu se zrcadlí řeky Buna, Drin a Kir. U blízkého sídla Mese je turecký most přes Kir z 15. století, k jeho přestavbě došlo ve století osmnáctém.

Mezi Tiranou a Butrintem

Pokud se vypravíte za turistickými cíli v hlavním městě, dnes asi osmisettisícové Tiraně, budete se pohybovat v oblasti Skanderbegova náměstí a náměstí Matky Terezy. Efenbejova mešita byla zbudována v roce 1789, hodinová věž je ze stejného období. Přitažlivá je budova opery i moderní katolická katedrála. S nejstarší albánskou mešitou z roku 1417 se můžete setkat ve městě Elbasan.

Po osvěžení v Ohridském jezeře a průjezdu romantickým Národním parkem Drenove dojedete třeba na jihozápad země, do jednoho z nejkrásnějších albánských měst - do Gjirokasteru, nacházejícího se v oblasti osídlené již ve 3. století před naším letopočtem.

Jde o opevněné středověké město, jehož část hradeb pochází už ze 6. století našeho letopočtu. Citadelu střeží sedm věží. Značná část domů, často architektonicky mimořádně zajímavých, byla postavena na počátku 19. století. Jsou obvykle dvou až třípatrové.

Kolem bunkrů směrem k domovu

Vody Vlorského zálivu se zrcadlí na albánském jihozápadě, a tady naleznete i přístav Valonu (Vlore), jehož dominantou je pahorek, umožňující pěkný výhled na město a okolní krajinu.

Oblast ovládli Turci v roce 1417. Na začátku 19. století tady panoval Ali Paša Tepelenský, za jehož vlády se budovaly četné pevnosti, hrady, mosty nebo akvadukty. Vyhlášení nezávislosti země v roce 1912 souvisí právě s tímto městem. K zhlédnutí zve mešita Muradia i monument vzniku Albánie.

Kolem bunkrů, s nimiž se setkáte v zemi na každém kroku, postavených proti případnému napadení "imperialistickými mocnostmi" v šedesátých až sedmdesátých letech minulého století, vede cesta na sever.

Nedaleko průmyslového Fieru se většina turistů zastaví u vykopávek antické Apolónie, založené v 5. stol. před naším letopočtem. Zdejší klášter sv. Marie je mladší, z 11. stol. našeho letopočtu.

Posledním cílem je Drač (Durres). Přístav tady existoval již několik staletí před naším letopočtem. Město je železničním uzlem. V roce 2002 zahájilo činnost zdejší archeologické muzeum s byzantskými i řeckými exponáty. Amfiteátr, postavený ve 2. stol. našeho letopočtu, je mimořádně rozsáhlý a nedaleko od něho se nacházejí zachované městské hradby. Královský palác pochází z roku 1926.

Rady a informace na cestu
NĚKTERÁ FAKTA O ALBÁNII - Rozloha země 28 748 km2, počet obyvatel 3 069 000 (stav k roku 2001). Země je parlamentní demokracií, hlavou státu je prezident. Hlavním městem je Tirana (asi 800 tisíc obyvatel). Úředním jazykem je albánština. Náboženství dle neoficiálního odhadu: muslimové 70 %, pravoslavní 20 %, katolíci 10 %. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy teploty mohou dosáhnout až 40 stupňů Celsia.
PRAKTICKÉ INFORMACE - * měna - albánský lek (za 1 euro cca 122 leků), 100 leků představuje asi 22 Kč (stav v srpnu 2006) * s Albánií má ČR bezvízový styk * cena dražších hotelů kolem 100 USD/noc, v levnějších se lze ubytovat za cca 15 USD (zde nelze vyloučit problémy s vodou a elektřinou)
CO SE JÍ A PIJE - Drůbež, ryby, skopové, ale i vepřové maso. Oblíbené jsou jogurty, sýry, ovoce, zelenina, jako lilek, rajčata apod. K přípravě jídel se používá olivový olej. Velmi dobré jsou zeleninové saláty. K pití minerálky, chutné pivo i víno. Ceny jídel jsou srovnatelné s našimi cenami. Pochopitelně rozhoduje lokalita, kvalita a umístění stravovacího zařízení (venkov či centrum města).
TURISTICKÝ PRŮVODCE - Podrobné a velice praktické informace o Albánii lze získat ve stejnojmenném průvodci z řady Rough Guide. V českém překladu vydává tyto průvodce pro nezávislé cestovatele brněnské nakladatelství JOTA.
DOPRAVA, ATD. - Doprava je většinou silniční, vlaková je zastoupena málo. Hlavní spoje z Tirany jezdí do měst Durres, Shkoder, Vlore a Pogradeci. Toalety jsou suché nebo turecké, ve větších městech a v kvalitnějších hotelích i evropského typu. Ne všude je k dispozici toaletní mýdlo, papír nebo tekoucí voda.
Související témata:

Výběr článků

Načítám