Adrenalin na továrním komíně. Volný pád si někteří skokani nakonec rozmyslí

„Jeho zvětralý vršek, asi dva metry, jsme ubourali. Zbytek jsme opravili. S ohledem na instalaci technologie na seskoky jsme odpočítali maximální výšku, kam můžeme osadit vyhlídkovou plošinu. Ta je ve výšce 26 metrů nad zemí, respektive 21 metrů nad střechou, kam se při skákání a slaňování dopadá,“ popisuje instruktor Robert Šimice.

Atrakce s názvem Free Fall Uhelna krátce fungovala v testovacím režimu, razítko měla získat 20. srpna. Horolezci nejdřív musí s jištěním vystoupat po kramlích na plošinu, kde se jich ujme instruktor. Bezpečnost zaručuje speciální naviják, který skokana jistí.

„Je to nevšední zážitek. Byl jsem o den dříve na via ferratách s dcerkou, teď poprvé tady na komíně. Musel jsem překonat sám sebe a vykročit do prázdna. I když vás profesionál jistí, vykračujete sám za sebe,“ svěřil se Ivan Rybařík, který měl možnost si novinku vyzkoušet mezi prvními.

„Skočit podruhé bylo stejně těžké jako poprvé, není to o nic lehčí, zase musíte udělat ten krok do neznáma,“ přidal svůj postřeh další ze skokanů Michal Zápotocký. Seskok nyní vyjde na 1190 korun, opakovaný pak na 790 korun.

Není výjimkou, že si horolezec volný pád nakonec rozmyslí. V takových případech může z komína slanit nebo sestoupit dolů klasicky s jištěním po žebříku.

Uhelna je součástí celého projektu Továrny Vír, který zaštiťuje místní rodák a podnikatel David Matuška. V areálu bývalé fabriky, která stojí jen kousek pod hrází Vírské přehrady, už funguje například infocentrum s půjčovnou kol a lezeckého vybavení, letní restaurace s barem a cukrárnou, parkoviště pro veřejnost nebo stání pro karavany. Chystá se kolaudace hostelu se 40 lůžky. „Smyslem je vrátit továrně život,“ uvedl Matuška.

V jedné z hal připravuje hydroponickou farmu, jejíž produkci spotřebuje ve vlastních provozech. Energii si vyrábějí pomocí dvou malých Kaplanových turbín, k nimž vede náhon ze Svratky.

Do průmyslového areálu se tak postupně vrací lidé. Původně textilní továrnu u řeky Svratky založil brněnský podnikatel Josef Rotter, který však doplatil na svůj židovský původ. V únoru 1942 jej nacisté zavraždili v koncentračním táboře, válku nepřežila ani velká část jeho rodiny.

V 90. letech se v areálu rozjela strojírenská výroba doplněná produkcí bytového textilu. Při krachu firmy v roce 2013 přišlo o práci přes sto lidí.

Následně získala areál pražská firma zabývající se výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů, v roce 2022 fabriku odkoupila společnost Údolí Svratky, která Matuškovy vírské aktivity zastřešuje.