7 důvodů, proč navštívit Jordánsko

Skalní město a archeologické naleziště na jihu Jordánska je samo o sobě důvodem, proč do země zamíří většina turistů. Na seznam světového dědictví UNESCO bylo zařazeno již v roce 1985. Historie osídlení území sahá do doby až 9000 let př.n.l.. Petra samotná byla Nabatejci vytesána do pískovce a ustanovena hlavním městem království před více než dvěma tisíci lety. Pokud si chcete návštěvu světového divu vychutnat v klidu a rozumné teplotě, buďte u vstupní brány už na otevírací šestou hodinu ranní. Cesta do města vede přes tzv. sík, úzkou kamennou soutěsku. A na moment, kdy zhruba po kilometru chůze mezi narůžovělými kamennými stěnami spatříte Al Khazneh - Pokladnici, jen tak nezapomenete.

Jedná se snad o jedinou jordánskou památku, která láká opravdové davy. Petra ale není jen Pokladnice, a když se vydáte směrem k hrobkám, amfiteátru či Klášteru, najdete i klidná místa. Celé archeologické naleziště se totiž rozprostírá na 264 tisících metrech čtverečních. Pokud byste ho chtěli prozkoumat podrobně, trvalo by to několik dnů. Hlavní stavby stihnete obejít i za den. Orientální atmosféru podtrhují všudypřítomní trhovci a velbloudi, na jejichž hřbetě si lenošnější turisté krátí cestu ke vzdálenějším koutům žhnoucího údolí.

Pokud se v Petře zdržíte až do zavíračky, která je podle období v pět, nebo šest odpoledne, můžete se tematicky osvěžit a zároveň pokračovat v objevování v přilehlém jeskynním baru. Ten se nachází, co by kamenem dohodil, od vstupu do archeologického naleziště. Past na turisty? Tak trochu. Atmosféra? Rozhodně. Kontroverze: maximální.

Podnik je totiž situován v alespoň 2000 let staré nabatejské hrobce. Navíc se v něm servíruje alkohol, zejména vychvalované koktejly, což v Jordánsku rozhodně není samozřejmost. Nabídka lihovin chybí i ve většině supermarketů. Sedět ve stylově vybavené jeskyňce vytesané dvacet století nazad, popíjet skvělý mátový čaj a kouřit tradiční vodní dýmku má každopádně styl. A ceny v Cave Baru jsou stále rozumnější než v luxusnějších hotelech na pobřeží Mrtvého moře.

Množství příznivých zdravotních účinků proslavilo Mrtvé moře po celém světě. Při návštěvě Jordánska se tak jedná o stejně povinnou zastávku jako Petra. Slané jezero, které se nachází 420 metrů pod hladinou světového oceánu, je navíc nejen zdravou, ale i zábavnou kratochvílí.

Utopit se v něm téměř nedá, ale obrovská míra salinity dělá z lidí v podstatě živá nafukovací lehátka. Můžete na něm zcela bez námahy ležet, sedět nebo chodit ve vodě, aniž byste se dotýkali dna. Záleží jen na tom, jak si pohrajete s těžištěm vlastního těla. Jen standardní plavání tady trochu bere za své, jediným jakž takž proveditelným stylem je znak. Je však třeba dávat si pozor, aby se vám slaná voda nedostala do očí, a hlavně se jí nesmíte nalokat.

Po několikaminutovém vznášení se jako korek na vodě pak následuje mazání těla léčivým bahnem bohatým na minerály. Voda i bahno mají skvělé účinky zejména při léčbě kožních nemocí. V těžších případech se ale doporučuje alespoň třítýdenní pobyt. Několikadenní kůra může nemoc spíše rozdráždit. Zhruba po deseti minutách se bahno smývá přímo v moři a léčebný proces končí poleháváním na zdejších léčivých slunečních paprscích. Ale platí všeho s mírou, proces se obvykle opakuje dvakrát denně.

A protože koupání v sezoně je kvůli vysokým teplotám vzduchu i vody nejlepší brzy ráno a před západem slunce, přes den pohodlně stihnete výlety za nedalekými zajímavostmi. Pouze necelou hodinu cesty autem od hotelové oblasti Mrtvého moře se nachází Madaba, která je známá jako město mozaik či město kostelů. Nachází se zde opravdu jedinečný kousek - vůbec nejstarší mapa Svaté země. Madabská mozaiková mapa se datuje do 6. století a najdete ji v Byzantském kostele sv. Jiří.

Pozadu ale nezůstává ani v docházkové vzdálenosti dostupný komplex vykopávek známý jako Burnt Palace. Najdete zde pozůstatky Byzantského komplexu datujícího se do 7. století, římskou cestu a Martyrův kostel s půvabnými, ač částečně poničenými mozaikami.

Asi půl hodiny jízdy od Madaby se ve výšce 710 metrů nad mořem tyčí jordánská svatá hora. Podle Hebrejské bible právě z tohoto místa Mojžíš poprvé spatřil Svatou zemi. Podle křesťanské tradice byl Mojžíš na hoře i pohřben, ostatní náboženství se v otázkách místa jeho hrobu rozcházejí.

Hora Nebo je každopádně poutním místem, kam každodenně zavítají tisíce turistů. V roce 2000 jej navštívil papež Jan Pavel II., který zde za byzantskou kaplí vlastnoručně zasadil olivovník jako symbol míru. O devět let později zde pronesl řeč i papež Benedikt XVI. Místo je zajímavé i z uměleckého hlediska, ve zrenovovaném kostele se nachází skvěle zachovalé mozaiky ze šestého století.

Je dost možné, že jste toto jméno nikdy neslyšeli, ale rozhodně by byla škoda ho zapomenout. Uvnitř současné pulzující jordánské metropole vzdálené necelou hodinu cesty od hlavního města Ammánu se totiž nachází ruiny starověkého římského města. Znáte Forum Romanum? Tak si zkuste představit něco většího a pro mnohé i působivějšího a přiblížíte se Džaraši. Zachovalé vstupní brány, sloupořadí táhnoucí se do daleka, chrámy, kostely, divadla či hipodrom.

Abyste podrobně prošli celé naleziště, chce to celý den. Rychlou obhlídku lze zvládnout za půlden. A front na vstupenky se opravdu bát nemusíte. Výborně dochovanou výzdobu sloupů nebo třeba i celý amfiteátr můžete mít ve správnou chvíli jen pro sebe.

Na trase z Petry k Mrtvému moři leží město Kerak se stejnojmenným hradem, který křižáci nazývali Krak des Moabites. Vybudován byl v roce 1142. A zatímco většina evropských hradů vypadá nejlépe zdálky a zevnitř bývají „na jedno brdo“, jordánské hrady naopak udivují zejména vnitřními prostorami. Kerak je navíc jedním z největších křižáckých hradů na území Levantie. A ač od dob své největší slávy poněkud sešel a část se rozpadla, návštěvníky ohromuje zejména zachovalými nasvícenými katakombami.

Méně navštěvovaným hradem je pouštní lovecký hrádek Kusejr Amra postavený v arabském stylu. Datován je do poloviny osmého století, a je velmi ceněným pozůstatkem raného arabského umění. Na seznam Světového dědictví UNESCO byl zařazen v témže roce jako Petra a poslední roky v něm probíhají obnovovací práce na unikátních freskách. Úžas je zde zaručen.