60 českých hradů a zámků. Zdražily jen mírně, nestátní cílí na rodiny

Jen na ty státní přišlo minulý rok přes čtyři miliony návštěvníků. Národní památkový ústav (NPÚ) přitom musel letos kvůli zvýšeným nákladům na správu památek a úsporným opatřením zřizovatele, kterým je ministerstvo kultury, přistoupit k mírnému zdražení vstupného.

„Vstupné pro dospělé se v průměru zvýšilo o šest procent. U čtvrtiny objektů se ceny na základních prohlídkových okruzích neměnily a u poloviny památek NPÚ se zvýšily pouze o dvacet korun,“ sdělila Novinkám redaktorka Národního památkového ústavu Markéta Slabová.

Vybraných 60 českých hradů a zámků jsme na mapě rozdělili do tří kategorií, dle výše vstupného na základní prohlídkový okruh pro dospělou osobu. Do první kategorie, kde je vstupné do 190 korun, patří například státní hrad Bezděz, hrady Kašperk a Kokořín nebo zámky Sychrov, Mikulov a Mělník.

Památkami, kde se vstupné pohybuje mezi 200 a 270 korunami, jsou pak třeba hrad Loket, Český Šternberk a Kost, státní hrad Rožmberk a státní zámek Telč.

Mezi 280 a 300 korunami na osobu zaplatí návštěvník na státních hradech Karlštejn a Křivoklát, státním zámku Lednice a v Českém Krumlově.

Vůbec nejdražšími jsou pak zámek Orlík, který patří Janu Schwarzenbergovi, a Pražský hrad, kde stojí základní vstupné 450 korun.

Mezi ty, které letos nejvíce zdražily, patří ty vůbec nejnavštěvovanější: Český Krumlov, Lednice a Karlštejn. Základní vstupné pro dospělé je zde o 60 korun vyšší než minulý rok, tedy 300 korun. Důchodci a mládež do 24 let platí 240 a děti od šesti let 90 korun.

„Pečovat o 676 let starý dům je vždycky velmi obtížné. Financování oprav hradu Karlštejn je možné z několika zdrojů. Primárně z vlastních zdrojů NPÚ, cílenými dotacemi z národních zdrojů, jako jsou ministerstvo kultury, nebo ze státního rozpočtu. Eventuálně z mezinárodních zdrojů Evropské unie,“ sdělil Novinkám kastelán hradu Karlštejn Lukáš Kunst.

Každá drobná úprava, nemluvě o rekonstrukci, se pak v takovýchto objektech pojí s nekonečnou administrativou. Od správy objektu je požadováno Závazné stanovisko krajského úřadu. Následuje projektová dokumentace, výběrové řízení na zhotovitele a stanovení termínů. „Tuto práci nám navíc extrémně komplikuje a zdržuje přebujelá a zcela zbytečná státní byrokracie a byrokratizace,“ uvedl Kunst.

„Základní péči o budovy, mobiliář, parky, zahrady a provoz, zahrnující mzdy stálých zaměstnanců, spotřebu energie a vody a další náklady pokrývají památkové objekty z vlastního rozpočtu. Na větší stavební akce získávají účelové dotace,“ dodala Slabová.

Pražský hrad ročně navštíví přes dva miliony lidí, z čehož je až 97 procent zahraničních turistů. Kromě státu patří i dalším subjektům, jako jsou církev, nebo rod Lobkowiczů.

Ke zdražení musel komplex přikročit kvůli stamilionovým investicím, které jsou letos potřeba na obnovu hradních památek i desítek let starého technologického zázemí.

„Provoz Pražského hradu, údržba, opravy a investice přijdou řádově na stovky milionů korun ročně. Větší část kryjeme z vlastních výnosů, pouze menší část ze státního příspěvku na provoz,“ uvedla mluvčí Pražského hradu Kateřina Hromádková.

Za vstupenku na hlavní prohlídkový okruh největšího hradního komplexu na světě zaplatí dospělí 450 Kč. Rodinné vstupné činí 950 korun. To je srovnatelné či dokonce nižší než v případě obdobných památek v rámci Evropy. Třeba za základní vstupné do královské rezidence v britském Windsoru zaplatí dospělí v přepočtu 900 korun.

V Česku také každým rokem přibývají nestátní hrady a zámky otevřené pro veřejnost. U nich si ceny vstupného určuje každý majitel sám. Přestože i jim letos stouply náklady na sezonní brigádníky, vstupné nijak zásadně nezdražují.

„Za některými památkami stojí církev, město nebo obec, které mohou v případě nutnosti pomoci. Ale ani ti nemají neomezené prostředky,“ uvedl tajemník Asociace nestátních otevřených památek Vratislav Zákoutský.

U soukromých památek je financování na majiteli. Část výdajů na provoz a údržbu pokryje vybrané vstupné nebo doplňkové služby, například ubytování. Většina majitelů ale vložila do obnovy svých památek prostředky z jiného, například lesnického podnikání, případně mají úvěry.

„Využívají také možnosti dotací od státu. Někdy ale těžko chápeme rozdílný přístup státu k státním a nestátním památkám. Opakovaně byly vypsány výzvy z evropských fondů pro obnovu památek, ale mezi oprávněnými žadateli nebyly soukromé památky,“ popsal Zákoutský.

Vstupné na státních a nestátních památkách je velmi podobné. Například výhodnější rodinné vstupné nabízejí nestátní hrady a zámky mnohem častěji než ty státní.

Patří mezi ně třeba nově zrekonstruovaný arcibiskupský zámek v Kroměříži, hrad Kašperk, hrad Kokořín, zámek Mikulov nebo zámek Orlík nad Vltavou.