Článek
Zelenina je pro nás významná tím, že obsahuje kromě menšího množství základních živin (sacharidů, bílkovin a tuků) i řadu specifických látek nezbytných pro naše zdraví.
Mezi ně patří především vitaminy, minerální látky, hrubá vláknina, různé antibioticky působící látky, silice a jiné ochranné a léčivé látky.
Bohatá spotřeba zeleniny nás preventivně chrání před různými chorobami, např. cévními, srdečními, infekčními, před otylostí, zlepšuje trávení apod. Lékaři doporučují, aby denní spotřeba zeleniny činila u dětí do šesti let 150 g, do 14 let 200 g, nad 14 let a u dospělých 200 až 350 g.
(Ruku na srdce - vešli jste se do doporučených hodnot?)
Proč pěstovat zeleninu
Na zahrádkách se obvykle pěstuje asi 20 druhů zeleniny a mimo to ještě asi 15 druhů v poměrně menším rozsahu. I když dnes lze hlavní druhy zeleniny nakoupit bez problémů v zelinářských obchodech, na tržištích nebo v supermarketech (hlavně ve větších městech), má její pěstování na zahrádce svoje přednosti.
- Lze ji pěstovat ekologicky, tedy bez nadměrného hnojení a chemické ochrany, takže neobsahuje zdraví škodlivé cizorodé látky, jako např. dusičnany.
- Lze ji sklízet v optimální zralosti a podle aktuální potřeby v kuchyni, takže může být vždy čerstvá a plnohodnotná. To oceníme zvláště u listové zeleniny, která se nedá dlouho skladovat.
- Nezbytný pohyb při pěstování zeleniny posiluje pěstitelům fyzickou kondici.
Dostupná po celý rok
K pěstování zvolíme takové druhy a odrůdy zeleniny, které dospívají do sklizňové zralosti postupně od jara do pozdního podzimu.
V předjaří a časném jaru můžeme sklízet z venkovních záhonů přezimovanou zeleninu - zimní pór, růžičkovou a kadeřavou kapustu, kozlíček polníček a kadeřavou petržel. Z kořenových zelenin přezimuje na záhonu spolehlivě černý kořen (vhodný zvláště pro diabetiky), dále pastinák a v teplejších oblastech smenšími zimními mrazy nebo s dlouhodobou izolující sněhovou pokrývkou i kořenová petržel.
Ze sklepa bereme v této době stále ještě svěží mj. mrkev, černou ředkev, salátovou řepu, kedlubny Gigant s křehkou dužninou, hlávky skladovatelného zelí a kapusty.
V teple rychlíme na světle naťovou zeleninu (řeřichu, pažitku, petržel, celer, cibuli zimní-sečku).
- V dubnu začínáme sklízet na záhonech nať zimní cibule a pažitky, ze zateplených prostor ředkvičku a raný hlávkový salát.
- V průběhu května se sortiment sklízených druhů zeleniny rozšíří o rychlené kedlubny, z venkovních záhonů o přezimovaný zimní salát a vzápětí i o jarní salát, dále o chřest, ředkvičku a jarní špenát.
- V červnu pokračujeme na venkovních záhonech ve sklizni raného salátu, který koncem měsíce až začátkem července doplní rané košťáloviny. Jejich sklizeň lze urychlit pěstováním pod netkanou textilií o 14 dní, případně až oměsíc pod fóliovým tunelem, ve skleníku nebo fóliovníku.
- V první polovině července pokračujeme ve sklizni raných košťálovin. Dále sklízíme nejranější odrůdy brambor (v teplých oblastech již koncem června), hrášek, na podzim vysazený česnek a cibuli pěstovanou ze sazečky, zatím co cibuli ze semene a jarní česnek asi o měsíc později.
- Od druhé poloviny července začínáme sklízet venkovní rajčata (z nevytápěného skleníku či fóliovníku o 3 až 4 týdny dříve), okurky, cukety a ranou karotku.
- Od srpna se sklízejí letní odrůdy košťálové zeleniny, lusky fazolů, salátová řepa z raného výsevu, paprika zeleninová, lilek a cukrové melouny (ze skleníku i o měsíc dříve).
- Počátkem října většinou končí sklizeň teplomilných (plodových) druhů zeleniny, koncem měsíce kořenových a košťálových zelenin na uskladnění, případně pozdního salátu, štěrbáku a ředkvičky k přímému konzumu.
- Přes zimu konzumujeme převážně zeleninu uloženou ve sklepě. Ze záhonů lze až do časného jara sklízet za příznivého počasí otužilé druhy zeleniny
