Článek
Vyloučení panelových domů z programu Zelená úsporám bylo zdůvodněno tím, že pro revitalizaci panelových domů je určen speciální program Panel. I když se jeho fondy v letošním roce oproti loňsku navýšily, faktem zůstává, že z něj lze přispívat pouze na úhradu úroků z bankovních úvěrů, nikoli na přímé stavební náklady.
V diskusi kolem specifického charakteru panelových domů se ovšem jaksi vytratil fakt, že ze Zelené úsporám jsou vyřazeny nejen paneláky, ale všechny bytové domy postavené v systému tzv. typizovaných konstrukčních soustav, i ty, zděné z cihel. Tím pádem je podle Aleny Horákové z Arcadisu, která na problém upozornila, z programu vyloučeno 90% poválečné bytové výstavby.
Patnáctiletá podmínka
Klíčem k získání dotace na energeticky pasivní dům je podmínka, aby měrná spotřeba tepla nepřesáhla u rodinných domů 20 kWh/m2 za rok a u bytových domů 15kWh/m2 za rok. V takovém případě lze získat na rodinný dům dotaci 220 000 Kč a u bytového domu 140 000 Kč na bytovou jednotku. Příjemcem dotace je první vlastník pasivního domu nebo bytu v pasivním bytovém domě. Další podmínkou vyplacení peněz a jakousi pojistkou proti spekulativnímu přístupu je však zároveň závazek, že příjemce dotace bude 15 let užívat objekt nebo tepelný zdroj schváleným způsobem.
A tady vznikají první komplikace a nezodpovězené otázky. Jak to bude v případě, že se majitel domu nebo bytu dostane do tíživé osobní situace, a buď z důvodu neschopnosti splácet hypotéku, či nutnosti přestěhovat se za prací, bude nucen svou nemovitost prodat? Přejde závazek ekologického užívání stavby na nového majitele, či bude první majitel nucen dotaci vrátit? Připomeňme, že druhý majitel už podle současných podmínek programu nárok na dotaci nemá.
Obdobné je to i u kotlů na biomasu či u tepelných čerpadel.
Patnáct let je z provozního hlediska dlouhá doba; co když se životnost zařízení ukáže jako nižší. Bude majitel nucen si za své prostředky, tentokrát už bez dotace, koupit nový identický zdroj tepla, (který se třeba už ani nebude vyrábět), anebo bude muset navíc ještě vrátit i původní dotaci?
Mlhavé naděje developerů
Tím však klubko nejasností nekončí. Developeři vidí v programu Zelená úsporám jednu z možností jak v tíživé hospodářské situaci zvýšit standardy bytů bez navýšení jejich ceny a oživit tak trh s bydlením.
„Navyšování standardu vidím především v oblasti nízkoenergetického a pasivního bydlení, které je v současnosti podpořeno programem Zelená úsporám. Spočítali jsme si, že výstavba projektů pasivních domů představuje v našem případě nárůst nákladů stavebních prací zhruba o 12 %. Jestliže dnes stavíme většinu nemovitostí v regionech v nákladových cenách plus mínus 20 000 Kč/m2, mohl by se nárůst pohybovat o 2 500 Kč na m2.
Program Zelená úsporám říká, že dotace, kterou může dostat kupující při nákupu bytu v domě s pasivním standardem, je 140 000 Kč. Při průměrné velikosti bytů v našich projektech 50 – 60 m2, získává klient dotaci zhruba 2 500 Kč na m2, čímž by se kompenzoval nárůst cen stavebních prací. Zvýšení kvality projektu se tak nemusí projevit v prodejní ceně, a to je podle mě veliká šance pro developery v regionech,“ zdůraznil na nedávném semináři Stavebního fóra Allan Jírek ze společnosti EUBE. Možnost investic do pasivního bydlení vidí jako zajímavou i banky, jmenovitě Pavel Kühn, který řídí developerská centra v České spořitelně.
| Potíž je ovšem v tom, že o dotaci nemůže žádat developer, ale až první majitel bytu. Přitom všechny technické i účetní doklady, které je třeba k žádosti o dotaci předložit, má developer. |
Tomáš Poledník ze Státního fondu životního prostředí minulý týden při vysvětlování podrobností programu Zelená úsporám otevřeně přiznal, že program není směrován na podporu developerského, ale vlastnického bydlení. Zároveň však připustil, že v řadě detailů bude nutné podmínky programu ještě doladit právě na základě otázek a problémů, které vzniknou při jeho uplatňování v praxi.
Pasivní bydlení je životní styl
Ostatně praxe řekne své i k perspektivám energeticky pasivního stavění u nás, zejména pokud jde o bytové domy. Pasivní bydlení zřejmě nikdy nebude masovou záležitostí. Zdaleka nejde jen o technickou část problému, tu lze řešit relativně snadno, ale především o specifický způsob života. Uživatel pasivního domu musí dodržovat určitá pravidla chování, například zvyknout si na nucenou výměnu vzduchu s rekuperací tepla a vzdát se přímého větrání.
Pokud je člověk celý život zvyklý otevírat si okna, pak je investice do pasivního stavění zbytečná a výsledný efekt nedosáhne zamýšlených parametrů. Kompromisem by se tak mohly stát nízkoenergetické stavby se spotřebou tepla do 50kWh/m2 za rok, které lépe odrážejí současnou úroveň společenského vědomí v této oblasti u nás.