Článek
Zámek, který už dostal novou střechu a nádvoří, má přitom zajímavou historii. Po staletí sloužil jako letní rezidence biskupů. Ti sem přijížděli odpočívat v podstatě od chvíle, co v roce 1655 oficiálně vzniklo litoměřické biskupství.
Památka, která doslova povstává z ruiny, se několikrát do roka otevírá návštěvníkům. Naposledy se tak stalo o uplynulém víkendu.
„Zámek rádi otevíráme. Ukazujeme na něm, jak se postupně může památka opravit. Jak to jde i v malé obci s malými penězi. Nemáme školu ani školku, tak jsme se rozhodli pomoci zámku,“ popsala v sobotu návštěvníkům osobně starostka Stvolínek Pavlína Ištoková (zvolena na kandidátce Pohoda pro Stvolínky).
Bydlím na staré poště, i když vlastním zámek, říká o Blatné Stephanos Germenis-Hildprandt
Od roku 2014 se na stvolíneckém zámku proinvestovalo už 28 milionů korun, polovina z nich je ze státních dotací, zhruba čtvrtina z dotací krajských a čtvrtinu investovala sama obec Stvolínky.
„Zámek rádi otevíráme. Ukazujeme na něm, jak lze památku opravovat i v malé obci s malými penězi,“ říká starostka Stvolínek Pavlína Ištoková (na snímku druhá zleva).
Operní pěvec průvodcem
Průvodce zámeckými místnostmi i bohatou historií v sobotu návštěvníkům dělala zajímavá osobnost, pěvec opery libereckého divadla Jiří Bartoš Sturz, kterého k zámku pojí silné vazby. Ještě v roce 2013 měl se svou rodinou zámek od obce pronajatý a věřil, že k jeho postupné záchraně a obnově pomůže.
Průvodcem zámeckými místnostmi byl návštěvníkům ve Stvolínkách pěvec opery libereckého divadla Jiří Bartoš Sturz (na snímku vpravo), kterého k zámku pojí silné vazby.
Když se ukázalo, že by šlo přece jen o velké sousto, převzala záchranu zámku sama obec, ovšem liberecký tenorista Stvolínkám nadále pomáhá. Obec ho hrdě nazývá svým kulturním atašé.
Stvolínky zámek několikrát do roka otevírají, jinak je ale kvůli probíhající rekonstrukci uzavřený.
„V průběhu 1. poloviny 16. století se na zámku vystřídalo několik majitelů, mimo jiné i Hrzánové z Harasova, z jejichž rodiny pocházela i maminka tehdejšího nejvyššího hofmistra českého království Zuzana Czernínová z Chudenic. A Czernínové z Chudenic byli z máminy strany i moji předkové,“ popsal Bartoš Sturz svou neobvyklou vazbu ke Stvolínkám i důvod, proč se před lety pokoušel zámek sám zachránit.
Rezidence biskupů
Litoměřičtí biskupové si ke Stvolínkovám našli vztah hned od prvních let existence biskupství. Zámek využíval už první litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz. Původně renesanční zámeček nechal v raně barokním stylu přestavět a po něm ho využívali i biskupové Jaroslav Ignác Šternberk či vévoda a biskup Mořic Adolf Saský.
Mezi významné rezidenty patřili také litoměřičtí biskupové Emanuel Arnošt z Valdštejna nebo Emanuel Jan Křtitel Schöbel.
Od vzniku litoměřického biskupství v druhé polovině 17. století sloužil zámek jako letní sídlo biskupů.
Zájemci
Zámek po revoluci dlouho chátral, protože se nevědělo, komu připadne. Nároky na jeho vlastnictví si činila církev, jež doufala, že zámek získá jako součást státního vyrovnání s církvemi. K tomu ale nedošlo.
Zámek už dostal mimo jiné novou střechu, na další opravy ale ještě čeká.
Mezitím se o památku zajímal a ucházel také Rytířský řád svatého Václava nebo britský filmový režisér a autor knižních detektivek Stephen Weeks.
Brit, který se ve svém volném čase věnoval i restaurování památek, zpracoval pro Stvolínky před lety rozsáhlý dokument o svém záměru, který spočíval v přestavbě zámku na muzeum a hotel. Nakonec ale ztratil o památku zájem. A tak ji dnes opravuje obec, která nemá ani školu.
„Zámek je jako naše dítě, od něhož nemůžeme odejít,“ říká rodina o opravě památky na Plzeňsku
