Článek
"Po stránce technické, po stránce pevnostního stavitelství je to vrchol toho, co dokázala pozdní gotika," řekl Šebek.
Opravy probíhaly ve čtyřech etapách a muzeum na ně vynaložilo přes 43 miliónů korun. Podle Šebka, za jehož vedení se s rekonstrukcí začalo, je nutné každý rok najít dost peněz na údržbu opevnění, aby se uchovalo v dobrém stavu.
"Máme záznamy už ze 17. století, kdy si tehdejší hejtman stěžoval, že hradby padají. Stavěly se z toho, co přišlo dělníkům pod ruku, cihel i kamene. Každý materiál má jinou vodivost tepla, jinak saje vodu. Při prudkých výkyvech počasí zdivo praská," uvedl Šebek.
Vůbec poprvé se hradby opravovaly v letech 1930 a 1931 kvůli tělovýchovné výstavě. Práce ale nebyly dokonalé. Zapomnělo se například na odvodnění zdí a opevnění opět rychle chátralo.
Stavebníci museli opravit celkem 1381 metrů hradeb, omítnout plochu o velikosti 14 500 metrů čtverečních. Kdysi se jeden vysokoškolský student pokusil spočítat, kolik materiálu bylo na výstavbu opevnění potřeba. Vyšlo mu, že dělníci v 16. století spotřebovali 430 000 metrů krychlových hlíny, materiál vážil 800 000 tun.
"Asi nejnáročnější úsek byla oprava hradeb proti Labské ulici. Zdivo bylo na několika místech rozpadlé a vydrolené a hrozilo zřícení celé zdi," uvedl Šebek.
