Hlavní obsah

Zahrádkáři už neokopávají záhonky, staví domy a vily

ČESKÁ REPUBLIKA

Zahrádkářské kolonie se během několika posleních let radikálně proměnily. Pěstování ovoce a zeleniny nebo okrasných záhonků často nahrazují lukrativní parcely, příkladem můžou být Praha a Brno.

Článek

V hlavním městě zahrádkářských osad postupně ubývá. Podle předsedy pražské organizace zahrádkářského svazu v metropoli Jaroslava Bumana jich mizí čtyři až pět ročně. Na parcelách se staví nové domy. Zahrádkáři mají podle Bumana problémy s magistrátem, který nechce zahrádky ve vnitřní Praze.

"Praha prochází vývojem, kde byla v minulosti periferie, nyní už není. Zahrádkářské kolonie tam být nemohou," řekl primátorův náměstek Pavel Klega (ODS). V současnosti zahrádkářský svaz v metropole eviduje kolem 150 osad. Na počátku 90. let jich bylo zhruba o osm desítek více.

Zahrádky nebývají žádoucí

Také ve středních Čechách chtějí někteří majitelé pozemky, na kterých stojí zahrádkářské kolonie, proměnit ve stavební parcely. Velká středočeská města ale v dohledné době s rušením stávajících zahrádkářských kolonií nepočítají, protože již většinou nestojí v místech, kde by jejich existenci ohrožovaly investiční záměry. 

Zahrádkaření se ale věnuje stále poměrně hodně lidí. Řada pozemků, kde se pěstovalo ovoce a zelenina, se však stále častěji mění a jsou využívány spíše k rekreačním účelům. Tento trend je parný například v Královéhradeckém, Pardubickém, Jihočeském nebo Ústeckém kraji.

Související témata:

Výběr článků

Načítám