Hlavní obsah

Živý plot má chránit soukromí i harmonii mezi rostlinami

Právo, Gisela Růžičková

Pěstování živého plotu, zvláště tvarovaného, je dost náročné. Základem úspěchu je vhodný výběr rostlin, správná výsadba a dokonalý řez. Potřebujeme vědět, jak budou keře vysoké a široké, jak rychle rostou a kde se jim nejlépe daří. Roli hraje i barva a velikost listů či jehličí.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Funkci živého plotu mohou plnit i zajímavé skupiny jehličnanů. V kombinaci s nimi pak krásně vyniknou barevné druhy rostlin.

Článek

Živý plot vysazujeme obvykle proto, abychom vytvořili hranici podél cesty nebo k sousední zahradě. Ochrání tak nejen naše soukromí, ale i zahradu před nepříjemným větrem či slunečními paprsky. Může také oddělit užitkovou část zahrady od okrasné.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Záplava rododendronů a azalek lemujících cestu se vyjímá před vzrostlými volně rostoucími jehličnany a listnáči.

Předtím než živý plot vysadíme, najdeme správnou míru mezi ochranou soukromí a dostatkem místa pro kontakt s okolím. Proto nebudeme osazovat zahradu živým plotem ze všech stran. Dřeviny, které se hodí k těmto účelům, by měly být stálezelené, poloopadavé nebo hustě olistěné.

Zlepšuje klima zahrady

Výška oplocení má odpovídat velikosti pozemku i domu. Živý plot v blízkosti domu by neměl překročit výšku okenní římsy v přízemí. Zahrady, které nepotřebují ochránit proti pohledům zvenčí, snesou ještě nižší oplocení.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Velmi oblíbenou rostlinou, která se používá na rychle rostoucí živý plot, je ligustrum (ptačí zob), jehož růst omezujeme řezem.

Prostor zahrady prohloubíme, vysadíme-li před živý plot odstupňované rostliny. Živé ploty nejsou jen krásné či zajímavé na pohled, ale přinášejí také klimatické a ekologické efekty. Zvlhčují vzduch a přispívají blahodárně ke zlepšení mikroklimatu v zahradě. Omezují sluneční paprsky a mírní žár vrcholného léta.

Listy keřů filtrují vzduch od škodlivin a účinně tlumí i hluky z okolí. Poskytují také životní prostor hmyzu a ptactvu. Správně vybrané rostliny vytvářejí harmonické prostředí, ve kterém se cítíme dobře.

Stříhané ploty

  • Habr snáší nižší teploty i těžší vlhčí půdy a rychle roste, plot se stříhá v srpnu.
  • Hloh samotný je hrubý, neproniknutelný a nepříliš vzhledný. Lepší je kombinace s bukem, habrem babykou nebo s ptačím zobem.
  • Buk je opadavý a zelenolisté i červenolisté formy jsou vhodné pro zvláště vysoké ploty k ochraně proti větru. Snáší vápenaté půdy a exponované polohy.
  • Střemcha vavřínová potřebuje vhodné stanoviště a dostatek prostoru, pak vytvoří pěkný stále zelený plot.
  • Cypřišek Leylandův roste ze všech vhodných rostlin pro živé ploty nejrychleji. Za pět let naroste do výšky 3-5 m, ale vyžaduje pravidelný řez.
  • Cesmína obecná roste zpočátku pomalu, později vytvoří hustý a neproniknutelný plot.
  • Ptačí zob se v mnohém podceňuje, ale je to rostlina s rychlým růstem, otužilá a nenáročná.
  • Bobkovišeň vytváří pěkné vysoké ploty s hustými lesklými listy, potřebuje hodně prostoru.
  • Tis je oblíbený jehličnan, nabízí vedle tmavě zelených tisů i zářivé žluté formy. Stříhá se v pozdním létě.
  • Zeravem řasnatým nahradíme cypřišek v případě, že nevyžadujeme rychlý růst.
Foto: Václav Jirsa, Právo

Tvarované živé ploty pravidelně stříháme, aby zhoustly a vytvořily nepropustnou a neprůhlednou stěnu. Stěny střiháme šikmo tak, že je rozšiřujeme směrem dolů.

Volně rostoucí ploty

  •  Stálezelený dřišťál, jehož trny na větvích mohou ochránit zahradu proti vniknutí zvířat.
  • Sadové a botanické růže ze skupiny Floribunda, na okraj zahrady je vhodnější forma Rosa rugosa.
  • Tavolník, jehož listy se na podzim dobře zbarvují a bílé květy se otevírají v květnu.
  • Hlohyně je nejodolnější vůči mrazu, ostatní druhy s krásnými plody jsou choulostivější.
  • Rododendron vysazujeme na prostorném místě s kyselou půdou.
Foto: Petr Hloušek, Právo

Bylinkový záhon se základními rostlinami, jako jsou levandule, yzop, máta a rozmarýn, odděluje terasu od zbytku zahrady.

Nízké ploty

  • Zimostráz obecný roste pomalu, není náročný na půdu, někdy však namrzá. Stříhá se v červenci až srpnu.
  • Levandule lékařská přezimuje venku bez problémů, pokud je vysazena na místě s dobře propustnou půdou, v zimě nepřevlhčenou. Květní stonky odstřiháváme po odkvětu a rostliny sestřihujeme v dubnu dosti hluboko, nikoliv však do starého dřeva. Nestříhané rostliny mají nevzhledný tvar.
  • Dřišťál - zakrslá barevná forma s načervenalými listy vyžaduje slunné stanoviště a stříhá se po opadání lístků.
  • Santolina je nízký keřík se stříbrnými listy a v létě se žlutými květy. Odkvetlá květenství odstraňujeme a rostliny sestřihujeme v dubnu.

Proměna keřů v čase

K oblíbeným kvetoucím keřům, které se hodí pro volné nestříhané ploty, patří také trojpuk drsný, kdoulovec, zimolez obyčejný, kalina, ibišek syrský, meruzalka krvavá, ruj vlasatá, forsytie, klokwitzie, šeřík, muchovník, dřín obecný a spousta dalších.

Foto: Míša Říhová, Právo

Keře oddělují okrasnou část zahrady od užitkové. V době květu hýří barvami a dodávají pozemku dynamiku.

Okrasným keřům dodává na přitažlivosti, že mění vzhled v průběhu roku - od jarních výhonků přes květy a dozrávající plody až k podzimnímu vybarvení. Nikdy nepůsobí nudně. Jejich spektrum sahá od velkých keřů rostoucích do výšky několika metrů až po trpasličí keříčky. Jednotlivé keře nebo jejich skupiny utvářejí vzhled zahrady.

Jsou nepostradatelné zejména tehdy, potřebujeme-li rozdělit pozemek na konkrétní zóny. Vysazujemeli na okraji zahrady živý plot, dáme přednost domácím druhům, jako jsou např. třezalka, keřové růže, mochnovec křovitý, azalky, skalník, pustoryl, kalina, čilimník, jasmín, brslen nebo vilín.

Související témata:

Výběr článků

Načítám