Článek
Zimostráz (Buxus sempervirens) má stále zelené větvičky
Větvičky tohoto keře, lidově zvaného krušpánek, si svou smaragdově zelenou barvu udržují po celý rok a dlouho zdobí i aranže, ve kterých nejčastěji tvoří podklad pro ostatní příkrasy. Řez mu neškodí, větvičky však nikdy neodřezáváme pouze z jedné strany, aby keř zůstal pěkný. Kromě plně zeleného zimostrázu obecného existují variety s krémově panašovanými lístky, které pěstujeme raději v zastínění, na slunci trpí popáleninami.
Skalník (Cotoneaster) nabízí barevné malvičky
Cenově výhodné, mnohostranně využitelné a pro volně žijící živočichy hodnotné skalníky dělíme na opadavé a stálezelené, přičemž je jedno, jaký z nich k aranžování použijeme. Oba typy přinášejí štědrou nadílku stejně trvanlivých plodů.
Nejčastěji mají červenou barvu, která se k vánočním dekoracím báječně hodí. Pozor, při odebírání materiálu skalník neoholíme! Sice znovu obroste, ale pak by nemusel několik let vykvést.
Borovice (Pinus) s krásnými šiškami
V čase předvánočního očekávání nesmějí přírodou precizně tvarované borové šišky chybět. Hodí se k zavěšení na vánoční stromek, k dekoraci stolu i do mísy mezi ořechy a jablka. Když je nenajdeme na zahradě, přineseme si je z lesa či parku.
Velké piniové nebo obří, klidně i víc jak 30 cm dlouhé šišky borovice Lambertovy (Pinus lambertiana) pořídíme u květináře či v zahradnictví. Důležité je šišky dobře usušit, aby se otevřely a neplesnivěly.
Mahónie (Mahonia aquifolia) a její tvarované listy
Tomuto druhu se říká cesmínolistá, protože má listy stejně dekorativní jako cesmína. Také jsou tuhé, hladké a lesklé a při okrajích osténkaté. Kvůli jejich výraznému vzhledu je ani nemusíme nijak složitě aranžovat, ve váze okouzlí i samostatná větvička.
Temně zelené, po přejití mrazem často bronzové listy neopadávají a zůstávají dlouho pevné i bez vody. Zajímavě vypadají přestříkané stříbrnou či zlatou barvou ve spreji, která jim dodá sváteční třpyt.
Zlatice (Forsythia) a její duté výhony
Zdá se, že stará dobrá zlatice nevyjde nikdy z módy. Od léta do podzimu se sice kromě zeleného listoví ničím zvláštním chlubit nemůže, zato jaro si bez záplavy žlutých květů dokáže představit jen málokdo.
Aby bohatě kvetla a byla zdravá, musíme vždy ty nejstarší výhony po odkvětu seříznout k zemi. Pár výhonů však můžeme odstranit až teď a vyrobit z nich třeba vánoční stromečky ve švédském stylu. Staré výhony jsou totiž duté a dají se snadno navléknout na drát.
Břečťan (Hedera helix) a jeho zelené výhony
Tato popínavka je vítána všude tam, kde chceme celoroční zeleň. Na zahradě vydrží celá desetiletí. Svislého podkladu se přidržuje kořínky, v zemi zakořeňuje hlouběji. Hodí se k pokryvu půdy, k ozelenění plotů a zdí nebo nezvykle k vytvoření záhonových bordur.
Starší rostliny v zimě přinášejí plodenství kuliček, která v přírodních dekoracích využijeme stejně dobře jako dlouhé olistěné výhony. Pěkně vykrajované jsou jen listy nekvetoucích výhonů.
Okrasná jabloň (Malus) má roztomilé plody
Okrasná jabloň na zahradě se nám vyplatí hned z několika důvodů. Na jaře překrásně kvete a poskytuje potravu včelám, v létě dělá zelenou kulisu pestřejším rostlinám a na podzim přináší zlaté listí a spoustu rozkošných jablíček ve žluté, oranžové či červené barvě, která na stromě i v aranžích dlouho vydrží.
Co dál pěstovat
Bělotrn (Echinops) pro hlávky semen
Cesmínu (Ilex) pro větvičky se zářivými plody
Hortenzii (Hydrangea) pro suchá květenství
Jalovec (Juniperus) pro trvanlivé větve
Krásnoplodku (Callicarpa bodinieri) pro leskle fialové plody
Lísku (Corylus avellana) Contorta pro kroucené výhony
Měsíčnici roční (Lunaria annua) pro stříbrné šešulky
Vistárii (Wisteria) pro sametové lusky
Občas se ale může stát, že stejně jako obyčejná jabloň i ta okrasná si občas dopřeje odpočinek a urodí jen málo plodů, nebo dokonce žádné.