Želví roubenka sklízí zasloužený obdiv

Kolínské želvičky měly už v minulosti přístřešek, ale byla to jen bedýnka vyrobená ze starého, předválečného dřevěného kufru, který se po čase rozpadl.

Na počátku července se proto Jiří pustil do práce znovu. Tentokrát se rozhodl vytvořit něco sám.

Jako modelář rádiem řízených letadel je velice zručný, a tak si vymyslel, že když už mají mít želvy domeček, nebude to jen tak ledajaká budka, ale pěkná roubenka.

Zasedl k počítači a začal prohledávat stránky firem dodávajících „opravdové“ roubenky na klíč, aby se inspiroval. Jednu z nich si vybral a podle ní si vše propočítal pro své potřeby. Vyšlo mu, že bude stavět model v měřítku 1:13. Tedy chaloupku o půdorysu cca 80x60 cm.

Když měl vše promyšleno a rozkresleno, zašel do obchodu s hobby potřebami a nakoupil latě a další materiál na stavbu, celkem asi za 2500 korun.

„Škoda je, že cena materiálu, kdybych ji chtěl postavit pro sebe, by nebyla ve stejném měřítku jako želví roubenka!“ podotýká žertem Jiří, který doma pak všechny latě nařezal a ofrézoval do potřebných rozměrů a tvarů. Používal k tomu malou okružní modelářskou pilu, bez níž by se při stavbě leteckých modelů neobešel.

„S pracemi jsem začal letos 3. července a teď jsem skončil,“ řekl Novinkám Jiří s tím, že mu výroba domečku zabrala celkem asi měsíc a deset dní. Od té doby vidělo příbytek několik návštěv a všem se moc líbil.

„Snažil jsem se co nejvíc prvků udělat tak, jako je tomu ve skutečných roubenkách. Proto je uvnitř i podkroví a půda. Do nich se ale želvy nedostanou a ani to nepotřebují. Také okna by bývalo stačilo udělat jen tak, ale já jsem hračička, tak jsem je udělal otevírací,“ doplňuje Jiří.

Čtenář dokonce uvažoval o pokrytí střechy skutečným šindelem, ale když zašel do firmy, která je vyrábí, a vše důkladně zvážil, usoudil, že by tato práce byla už příliš náročná a navíc by se domeček významně prodražil.

Proto se nakonec vypravil doma na půdu, kde vzal před časem v akci výhodně koupenou fólii se strukturou karbonu, která se používá například na tunning automobilů. Střecha je tedy nakonec pokryta právě touto fólií. Část je ovšem prosklena plexisklem, aby bylo vidět dovnitř na konstrukci domku.

„Kdybych se ale přece jenom někdy rozhodl pro ty šindele, je střecha udělaná tak, aby to šlo změnit,“ uzavřel svůj popis stavby Jiří.

Roubenka má funkční osvětlení, aby majitel mohl želvy kontrolovat. Je na ně zčásti vidět okénky. Zdá se, že se jim domeček líbí. Napoprvé je Jiří dovnitř vložil, teď už si do něj ale zalézají samy.