Hlavní obsah

Zeleninu do kuchyně pěstujte chytře

Zahrádka pro gurmány představuje pestrou mozaiku lahodných vůní, chutí, krásy a užitku. Co ale dělat, když se z hlávek zelí stala líheň pro housenky, ředkvičky vyhánějí do květu a rajčata se tváří jako mátohy? Poradíme vám, jak pěstitelským problémům předejít.

Foto: Adéla Mclintock

Jemná síť brání náletům běláska a stejně obávané pochmurnatky mrkvové.

Článek

Možná vás překvapí, že z toho, co se na první pohled jeví jako pohroma, se leckdy můžeme radovat. Rozhodně ale nepodceňujme prevenci. Ruku v ruce s prevencí jde správné načasování výsevu a sázení. I na termínu sklizně opravdu záleží.

Módní trvalá na rajčatech?

Vypadají-li listy u rajčat jako po ondulaci, vězte, že nejde o trend z dílny šlechtitelů. Kadeřníkem je v tomto případě vítr, přesněji jeho ochlazovací a vysušující účinek. Rostlinu přesuneme do závětří. Pokud to nejde, odcloníme ji, případně lehce zvýšíme zálivku.

Další příčinou může být časté kolísání teplot, což se typicky projevuje na rostlinách pěstovaných ve skleníku těsně u vchodu. Ač působí sklesle, o úrodu se obávat nemusíme.

Jak správně sušit bylinky, aby voněly po celý rok

Jak na to

Hurá, kvetou ředkvičky!

Jednu z chuťově nejvýraznějších kořenových zelenin můžeme postupně sít ven od dubna (s ochranou už od února) až do září. Chceme-li šťavnatou úrodu, musíme hojně zalévat. Bez vody bulvičky dřevnatí.

Necháme-li ředkvičky v horkém počasí bez přistínění, vyběhnou do květu. Hezké bílé kvítky nevyhazujeme! Jsou jedlé, pikantní, skvělé do salátů a krémových polévek.

Tyčkové fazole čiperně šplhají po vertikální opoře až do 3 m. Vysévat je můžeme ještě začátkem srpna. Kdo to zvládl v květnu, už vesele sklízí. Pro dlouhé lusky chodíme pravidelně. Popínavku to nabudí do kvetení a tvorby nových plodů. Půda nesmí vyschnout, jinak květy opadají. Udržet vláhu pomůže tlustá vrstva kompostu.

Pěstovat se dá i na dlažbě

V kuchyňské zahradě dodržujeme předepsané rozestupy, jinak hrozí, že se k rostlinám nedostane potřebné množství světla, vody a živin. Pěstujeme-li tykve, kukuřici a zelí, může nastat problém s nedostatkem místa pro ostatní zeleninu. Řešení nabízí vyvýšený záhon.

Postavit ho lze i na dlažbě, pokud do stěn zabudujeme odtokové kanálky. Kromě salátu se v něm daří i hrachu či lichořeřišnici s jedlými květy, listy a plody à la kapary.

Vítězství nad postrachem košťálovin

Na zelí, kapustu i jiné košťáloviny kladou samičky běláska zelného stovky vajíček, z nichž se líhnou žravé housenky. Když rychle nezasáhneme, zbudou z listů jen krajky. V boji proti nim pomohou sýkorky nebo třeba lumčík žlutonohý. Pozor, nepleťme si jeho žluté kokony s housenčími vajíčky!

Účinný je také ruční sběr. Preventivně na mladé sazenice napínáme jemnou síť, která brání nejen náletům běláska, ale také obávané pochmurnatky mrkvové.

Pestrá salátová záplata

Byla by škoda nechávat záhony napospas plevelům. Mezery po sklizni nebo mezi plodinami vyplní rychle rostoucí saláty. Sázet i vysévat je můžeme až do srpna. Zvolíme pestrou směs odrůd určených k opakovanému česání mladých listů.

Zabírají méně místa a jejich rozmanité tvary a barvy vypadají hezky na záhoně i na talíři. Vyplatí se je pěstovat také ve větších květináčích. Rostliny tam zůstávají čisté a chráněné před nenasytnými slimáky.

Divizny jsou krásné, inteligentní i užitečné

Zahrada

Související články

Výběr článků

Načítám